Teorie vlnek pomohla zmenšit data na minimum. Její autor za ni obdrží matematickou nobelovku
Abelovu cenu, které se přezdívá Nobelova cena za matematiku, při úterním ceremoniálu v norském Oslu převezme francouzský matematik Yves Meyer. Odborná porota mu ji udělila za teorii vlnek, která pomohla objevit fenomén gravitačních vln. Umožnila ale také efektivnější komprimaci dat, díky níž se nám na různé nosiče vejde více hudby nebo fotek.
V matematice jsou speciální funkce nebo impulzy, ze kterých se skládají větší celky. Pomocí vlnek můžeme velké a těžko uchopitelné celky dat zjednodušit do té míry, že je snadné je studovat. Zkrátka vybrat ty nejtypičtější prvky a zaměřit se jenom na ně.
Gravitační vlny
Dne 14. září 2015 zachytily dva detektory projektu LIGO zvláštní signál, jehož následná analýza trvala několik měsíců.
Detekce gravitačních vln je na samotné hranici dnešních možností měřící techniky a vyžaduje jako nutnou součást odfiltrování všech možných rušivých vlivů a šumu.
Zde pomohla právě teorie vlnek. V den objevu gravitačních vln vědci poslali Meyerovi e-mail, že je objevili právě díky jeho práci.
Dobře se to dá ukázat na příkladu hudebních formátů. Pomocí Meyerových funkcí lze z původní velice kvalitní nahrávky vybrat ty nejdůležitější a nejtypičtější prvky. A z nich pak vytvořit menší nahrávku třeba ve formátu MP3. Ta už samozřejmě není tak kvalitní, ale většině posluchačů to stačí.
Podobně se vlnky aplikují u fotografií. Z nejkvalitnějších obrázků ve formátu RAW dokáží matematické vlnky vybrat to nejdůležitější a převést je do souborů se známou koncovkou .jpg. Běžný uživatel nepozná rozdíl, zato se mu na „flešku“ vejde mnohem více fotek z dovolené.
Yves Meyer to receive the #Abel Prize 23 May for "outstanding work in the field of #mathematics" (via @IrishTimes) https://t.co/4a4L81bg2E
— Maths at Cambridge (@cambUP_maths) 20. května 2017
Astronomický objev století
Z vědeckého hlediska je teorie vlnek nejdůležitější tím, že pomohla k objevu gravitačních vln. Ty předpověděl už Albert Einstein, jejich existence ale byla prokázána teprve loni. Vlnky umožnily z obrovských datových souborů produkovaných detektorem LIGO ve Spojených státech vyčíst to hlavní.
Podle Mirko Rokyty z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy je Meyerovo ocenění zasloužené. Vlnky totiž nabízejí odpověď na otázku, kterou se dnešní matematika intenzivně zabývá – jak zmenšit soubory dat, které v celku nejsme schopní pojmout.
Paradoxní ale je, že sám Meyer objev vlnek nepovažuje za nic zásadního. Zabralo mu to prý tři měsíce, kdežto řešení Calderónovy rovnice mu trvalo sedm let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
