Temelín opět v rakouském parlamentě

15. březen 2008

Tento týden měla dolní komorarakouského parlamentu na pořadu jednání mimo jiné ratifikaci mezivládní česko-rakouské dohody z dvacátého prosince minulého roku. Upravuje a zpřesňuje dokument uzavřený ještě s vládou tehdejší Československé socialistické republiky o spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a ochrany před zářením.

Dohoda podepsaná ministrem zahraničí Schwarzenbergem a velvyslankyní Klestil-Löfflerovou naplňuje dlouholetý požadavek naší vlády, aby problematika jaderné elektrárny Temelín byla upravena standardní úmluvou, která nahradí pro nás vysoce nadstandardní ujednání z Melku. Naším cílem je přispět ke zlepšení vzájemné spolupráce a tím omezit spory, které především právě s naším jižním sousedem vznikají kolem jaderné energie jako takové.

Samotné jednání, které určuje mechanismy vzájemné spolupráce, se vleklo téměř dva roky a nyní bylo schváleno rakouskou sněmovnou jen díky hlasům poslanců sociální demokracie a lidovců, sdružených ve velké koalici, proti jednotnému odmítnutí opozičních Zelených, Svobodných a haiderovců z BZÖ. K získání jejich souhlasu nepomohla ani vstřícná gesta koalice, která souhlasila se schválením usnesení, v němž vyzývá spolkovou vládu, aby trvala na závaznosti dosavadních ujednání o Temelíně.

Opozice byla rozhořčena především tím, že neprošlo doprovodné usnesení parlamentního výboru pro životní prostředí. To deklaruje, že ratifikace dohody bude znamenat vážné oslabení protokolu z Melku, jímž Česko a Rakousko v roce 2000 uzavřely za asistence Evropské unie spory ohledně jaderné elektrárny v Temelíně. V usnesení, které nebylo schváleno, se tvrdí, že vzhledem k postoji české strany, která neuznává mezinárodní závaznost Melkské dohody, ztrácí smysl bilaterální parlamentní komise pro Temelín. Vyzývá přitom, aby bylo uskutečněno parlamentní usnesení ze 14. prosince 2006 o zahájení právních kroků proti České republice.

Naopak poslanci vládních stran na zasedání tohoto parlamentního výboru, který se konal před týdnem, podpořili návrh na ratifikaci česko-rakouské dohody s tím, že rozšiřuje české povinnosti při informování o dění v Temelíně a ve srovnání s předchozí úmluvou ji dokonce rozšiřuje o nové povinnosti. Jde především závazek informovat o změnách výkonu jaderných zařízení, o stavebních úpravách spojených s rekonstrukcí a o provozu elektrárny. Spolkový ministr životního prostředí Josef Pröll v následné diskusi upozornil, že předložená dohoda znamená značné zlepšení poskytování jaderných informací, k čemuž dopomáhá i zřízení vzájemné komise, které se účastní zástupci všech politických stran. Pokud jde o žalobu na Českou republiku u mezinárodního soudu v Haagu, k tomu byl nutný souhlas České republiky. Poslankyně za BZÖ Ursula Haubnerová na to položil vládě otázku, zda nemlčí kvůli projednávanému obchodu s Českem se zbraněmi. Jak známo, jde o nákup bojových vozidel Pandur, který je v současné době na programu dne. Poslanec Svobodných Norbert Hofer upozornil, že jen v posledním roce došlo v Temelínu údajně ke 120 poruchám. Rakousko tím, že souhlasilo, aby Česká republika mohla přistoupit k Evropské unii, je nyní bezbranné a musí "spolknout všechno, co se mu předkládá". K tomu si přisadil poslanec vládních lidovců Norbert Kapeller, který prohlásil, že návštěva Temelína na něho neučinila žádný "přesvědčivý dojem". Vztahy s Českou republikou označil téměř ve všech oblastech za vynikající kromě Temelína a vyhnaných sudetských Němců. Poslanec Svobodných Gerhard Kurzmann využil diskusi k tomu, aby vyzval spolkovou vládu zasadit se o zrušení tzv. Benešových dekretů, a tím "odstranit bezpráví vůči vyhnaným z vlasti". Jeho stranický kolega Werner Neubauer označil ratifikační návrh za příklad "bezmoci a kapitulace". Poslankyně za Zelené Rupertas Lichteneckerová označila předlohu de facto za znehodnocení původní Melkské dohody, a proto její strana vystupuje z česko-rakouské parlamentní komise pro Temelína. Předkladatelka návrhu na ratifikaci sociálně demokratická poslankyně Petra Bayerová zdůraznila své přesvědčení, že nová dohoda, která zaručuje zlepšení informací o nukleární bezpečnosti a ochraně před zářením, znamená zlepšení proti dosavadnímu stavu. Nerozšiřuje jen informační povinnosti, ale též konkretizuje spolupráci mezi Českem a Rakouskem. Na základě společné parlamentní diskuse vytváří prostor pro sousedský dialog i když tím pochopitelně nemohou být vyřešeny všechny problémy. Jedině vzájemná spolupráce může přispět k řešení mezinárodních problémů.

I když nakonec vládní většina prosadila ratifikaci česko-rakouské dohody, nelze očekávat, že by se hladina kolem Temelína uklidnila. Hornorakouská iniciativa Atomstopp okamžitě prohlásila, že česká atomová lobby může slavit, protože tím jsou původní ujednání v Melku postupně pohřbívána. Známý zmocněnec tamní zemské vlády Radko Pavlovec navíc prohlásil, že proto další práce meziparlamentní komise pro otázky bezpečnosti Temelína ztrácí smysl.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Richard Seemann
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.