Temelín je nežalovatelný

"Taková akce škodí přátelství, to není sousedská spolupráce. Kdyby demonstrovali ve Vídni, budiž jim to přáno, nevidím důvod proč ale na našich přechodech", řekl politik, o kterém pochybovala před jeho jmenováním hlava státu vzhledem k tomu, že jeho rod je s Rakouskem historicky spjat.

Jeho kolegyně Plassniková se od blokád na rakousko-českých hranicích distancovala. Řekla, že "její práce jako proevropské ministryně zahraničí stojí na dialogu, nikoliv na blokádách." Podle jejího názoru však vídeňská vláda nemůže zakázat blokády hranic. Jak známo, jednotlivé přechody jsou v kompetenci zemských vlád, na jejichž území se nacházejí. Právě jejich lidovecký hejtman Josef Pühringer patří mezi nejostřejší kritiky Temelína a vyzývá spolkovou vládu, aby podala v Haagu na Českou republiku žalobu pro neplnění závazků z Melku. Děje se tak právě v době, kdy bylo zveřejněno dobrozdání ústavní služby spolkového kancléřství a úřadu pro mezinárodní právo ministerstva zahraničí, ze kterého vyplývá, že "žaloba nepatří do přímé kompetence Evropského soudního dvoru, a pokud by byla doručena Mezinárodnímu soudnímu dvoru, pak by s ní musely souhlasit obě zúčastněné strany. Že by toto řešení akceptovala Česká republika, dobrozdání předem vylučuje, takže v tomto případě je Melkská dohoda "zcela bezzubá". Dobrozdání vyvolalo na rakouské vnitropolitické scéně bouřlivé reakce. Pro sociálně demokratického spolkového předsedu Josefa Kalinu z toho vyplývá, že předchozí Schüsselova vláda v otázce Temelína "po léta sypala rakouským občanům písek do očí". Ve skutečnosti Melkský protokol "byla pouze uklidňující pilulka pro Rakušany". Proti tomu mluvčí lidové strany pro životní prostředí Karlheinz Kopf kritizuje sociální demokraty, že se pokouší pro Rakousko tak důležitou otázku rozmělnit ve "vnitrostranické drobné". Lidovecký ministr životního prostředí Josef Pröll prostřednictvím svého mluvčího vysvětluje dobrozdání jako jasný pokyn přenést debatu o Temelínu na "nejvyšší politickou úroveň". V nejbližší době by tak ministerstvo zahraničí mělo přinést prohlášení, že "Česko nesplňuje mezinárodní smlouvy, pokud jde o bezpečnost Temelína".

Přitom Prahu osobně mnohokrát upozorňoval, že jde o bezpečnostní otázky. Jak se dalo očekávat, Zelení, kteří jsou v Horních Rakousích v koalici s lidovci, obvinili spolkového kancléře Alfreda Gusenbauera z nečinnosti a Haiderův "Svaz pro budoucnost Rakouska BZÖ" vyzval vládu, aby konečně skončila se "zimním spánkem" ohledně Temelína.

Jak se dalo očekávat, odpůrci Temelína z hornorakouského "Atomstopu" stojí na svých stanoviscích a vyzývají vládu k podání žaloby na Česko. Ze slov Plassnikové vyplývá, že její vláda je stále přesvědčena, že Praha své mezinárodně právní závazky z Melkského procesu ještě "nesplnila v dostatečné míře". Současně oznámila, že společná rakousko-česká parlamentní komise již nabyla konkrétní rysy. Předsednictví na rakouské straně povede spolkový rada - senátor Albrecht Konečný. Příští týden by se měla komise sejít a stanovit si procesní zásady. Karel Schwarzenberg konstatoval, že si Plassniková zřejmě uvědomila situaci, která je vážná, pokud blokády budou nadále pokračovat. Zatím se na plénum Rady ministrů EU tento problém nepřenesl, nelze však vyloučit, že se tak stane, pokud by se situace nezlepšila.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .