Taxikaření v Londýně mění mozek

Každý londýnský taxikář musí mít „Znalost“. Taxikáři tak označují povědomí o síti 25 000 ulic a téměř stejném počtu význačných míst. Osvojit si „Znalost“, která je podmínkou pro složení taxikářských zkoušek, trvá tři až čtyři roky. Vědci z University College London už dříve zjistili, že mozek kvalifikovaných londýnských taxikářů má v zadních částech hippokampu nadprůměrné množství šedé hmoty. Hippokampus je důležitý pro prostorovou orientaci, takže se nabízelo vysvětlení, že proces učení při vytváření „vnitřní mapy“ Londýna mění strukturu mozku.

V nové studii vědci tuto teorii zkoumali na skupině uchazečů o taxikářskou živnost a běžných řidičů. Předtím, než se uchazeči začali učit londýnské ulice, pořídili snímky jejich mozku magnetickou rezonancí. Porovnání snímků neodhalilo žádné rozdíly mezi uchazeči a kontrolní skupinou lidí. O tři až čtyři roky později však situace vypadala jinak. Uchazečům, kteří si během této doby dokázali osvojit „Znalost“ a uspěli při taxikářských zkouškách, přibyla v zadní části hippokampu šedá hmota. U neúspěšných uchazečů, kteří se londýnské ulice nedokázali naučit, a lidí z kontrolní skupiny se mozek nezměnil.

Nárůst šedé hmoty může být způsoben jak růstem nových neuronů během učení (hippokampus je jednou z mála oblastí mozku, kde se tvoří nové neurony), tak zesilování již existujících spojení. V každém případě však objev vypovídá o tom, že mozek si i v dospělosti zachovává plasticitu a dokáže se adaptovat na novou situaci. Je to dobrá zpráva nejen pro vzdělávání dospělých, ale také pro lidi, jejichž mozek utrpěl nějaké poškození.

Zdroj: Current Biology