Talent nemá jen bílý muž ze střední vrstvy. Amerika to ví, chválí oscarové kvóty novinářka Ciglerová
Snímky aspirující na Oscara budou muset od roku 2024 zohledňovat ve složení týmu filmařů kvóty na ženy, etnické nebo sexuální menšiny. „Kvóty dávají smysl, reflektují složení americké společnosti, která je čím dál tím méně bělošská,“ souhlasí Jana Ciglerová, ve Spojených státech žijící novinářka Deníku N. Komentátor časopisu Euro a filozof Petr Fischer věří, že toto opatření především narovnává poměry ve filmovém průmyslu.
„Filmový průmysl byl dlouhá léta v rukou bílého muže. Takže smysl to dává, ale pokud by to mělo mít vliv na uměleckou výpověď, tak to dobrá cesta není,“ uvažuje Fischer a dodává:
„Ukazuje se, že v některých profesích jsou ženy významně diskriminovány, například tvoří jen sedm procent režisérek, zatímco v produkci jich je víc než padesá procent. S tím se setkáváme i v Česku. Jeden ze způsobů, jak to změnit, je pozitivní diskriminace. Doufám, že to nebude mít vliv na kvalitu filmů.“
Ukazuje se, že v některých profesích jsou ženy významně diskriminovány. Jeden ze způsobů, jak to změnit, je pozitivní diskriminace.
Petr Fischer
Publicistka připomíná, že ještě v roce 2015 byli všichni nominovaní na Oscara pouze běloši, což neodpovídá složení americké společnosti.
„Je to o sundání bariér, které doteď bránily tomu, aby ve filmech účinkovali a za kamerou stáli lidé všech druhů. Talent nemá jen jednu podobu – bílého muže ze střední vrstvy. Amerika to ví a musí s tím něco dělat.“
Nová kritéria jsou velmi snadno naplnitelná, upozorňuje komentátor. „Nejde jen o hlavní herce, ale i o produkční profese. Minulý rok pod veřejným tlakem začaly navíc přibývat nominace ženských režisérek, což je dobře. A byly to filmy, které hlavně tématem rezonovaly ve společnosti.“
V USA je čtyřicet procent těch, kteří nemají bílou kůži. Když je budete ignorovat, tak je ani nedostanete do kin a na streamovací služby.
Jana Ciglerová
„V Americe rozhodují dolary a vy potřebujete, aby se na váš film chodili dívat lidi. V USA je čtyřicet procent těch, kteří nemají bílou kůži. Když je budete jako tvůrce ignorovat na obrazovce, tak je ani nedostanete do kin a na streamovací služby. Oscaři mají zavedením těchto kritérií poslední šanci zůstat relevantní,“ vysvětluje tlak na zahrnutí menšin novinářka.
Čtěte také
Dopadu na tvůrčí svobodu se neobává: „Autoři si do toho úplně sáhnout nenechají a najdou si cestu, aby jejich umělecké vyjádření nebylo tímto omezeno. Není třeba někam uměle dodávat lidi a plnit kvóty, ale je to obráceně: Jsou tu bariéry, které znemožňují těmto lidem přístup,“ konstatuje Jana Cíglerová.
„Je tu jediné riziko: Někteří lidé to mohou vnímat ideologicky, že jde nějakého vnucování pohledu. Ale síla vizuálna, které zobrazuje onu pestrost světa, způsobí, že dříve, či později to začnete brát jako samozřejmost. Také svět hereckých hvězd bude pestřejší,“ předpovídá dopad kvót na americký filmový průmysl Petr Fischer.
Poslechněte si celou debatu. Ptá se Karolína Koubová.
Související
-
„Situaci může změnit jen radikální krok.“ Německá divadla zkouší ženské kvóty
Sezóna složená jen z režisérek či rovné zastoupení mužů a žen ve festivalovém výběru. Je tak radikální krok opravdu nutný? Německo přináší první zkušenosti.
-
Pro koho jsou kvóty? Ve Finsku pro muže, u nás pro ženy. Zelení vsadili na dvoupředsednictví
Strana zelených si na svém nedávném sjezdu v Ústí nad Labem zvolila do čela dvojici předsedkyně a předsedy.
-
Tomáš Vaněk: Počet žen a mužů ve vedení ateliérů je citlivá věc, ale kvóty na AVU zavádět nechceme
Až do prosince budou probíhat oslavy 220. výročí založení pražské Akademie výtvarných umění, jejichž součástí jsou i tři výstavy nebo vydání knihy 220 míst AVU.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.