Tahle doba si hraje se špatnými scénáři. Proto je třeba i v temnotě vědět o světle, říká geolog Cílek ke své knize Věci, které září
„Umění je tradičně něco, co vnáší krásu, harmonii a soulad do společnosti. Když se podíváte na nejstarší pěstní klíny, tak jsou symetrické. To znamená, že my všichni máme v hlavě nějakou potřebu nebo vědomí harmonie či vyvažování věcí. A to je právě důležité v této době, která je nevyvážená,“ nastiňuje geolog Václav Cílek, který vydává novou knihu s názvem Věci, které září.
K jejímu názvu ho přivedla návštěva u malíře Petra Nikla. „Ten mi jen tak mezi řečí říká: ‚Věci, které září, ty potřebujeme.‘“
Čtěte také
A Cílek k tomu připojuje středověkou teorii světla: „Je jedno velké univerzální světlo a to se vlije do různých předmětů, třeba do drahokamu nebo do lidí, a tam se ten lux přemění v lumen a vyzáří zpátky do prostoru.“
„Tahle doba si hodně hraje se špatnými scénáři, s očekáváním kolapsu, takže právě proto je dobré vědět o světle i v temnotě,“ vysvětluje.
Orchideje, duchové a tibetský mistr
Na svoji objevitelskou výpravu za věcmi, které září, si Václav Cílek povolal posily z uměleckého světa, a to Františka Skálu, Petra Nikla nebo Erika Bindera. V knize se snaží definovat jejich postoj ke světu a to, co je podnítilo k určité tvorbě.
„U Františka Skály je zajímavé to, že vyhmatává nikoli tragické věci, ale ty veselé. I proto ho dlouhou dobu řada lidí nepovažovala za žádného významného umělce, protože je radostný – a vždycky tu byla představa, že to echt umění musí být nějak šíleně vážné,“ uvádí.
Čtěte také
V kapitole Hledači orchidejí se zase Cílek soustředí na vstavačovité rostliny, které už 20 let kreslí Petr Nikl.
„Petr Nikl někdy mluví o spiritismu bez duchů. To znamená: ano, nezjevují se vám duchové, ale zjevují se vám třeba krásné věci nebo mytická zvířata nebo rostliny, jaké nikde jinde nejsou,“ vysvětluje, proč mají orchideje v Niklově tvorbě tak zásadní místo.
Významný bratislavský umělec Erik Binder měl problémy s drogami, zároveň ale i velmi význačného tibetského mistra. „Takže jemu se jednalo o světlo dharmy, která je jasná, zářivá a není agresivní, což je důležité.“
„To vlastně spojuje všechny tyto umělce, že tam není nic agresivního,“ shrnuje.
Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu. Moderuje Vladimír Kroc.
Související
-
Smrk je jeden z nejchytřejších stromů vůbec, míní geolog Cílek
Česká krajina se v posledních letech radikálně proměňuje. Může za to nejen oteplování a sucho, ale také kůrovec.
-
S popularizátorem vědy Václavem Cílkem na kopci Vlhošť kousek od České Lípy
Na jeho tajemství, historii a na to, proč kopec tolik lidi přitahuje, se ptala Tereza Hrstková.
-
Kudy ve středověku proudilo zboží celého světa. Václav Cílek přibližuje historii obchodních stezek
Ve starověku i středověku se po nich vozilo luxusní zboží, třeba jantar nebo ústřice. Ale také nepostradatelná sůl, dobytek, měď nebo cín. Řeč je o obchodních stezkách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
