Světová krize ve 30. letech? Ani na okamžik to nemůžeme srovnávat s tou současnou, varuje historik Tůma

„Ale nevím, jestli je nejlepší metodou cenzura nebo znemožňování šíření, protože si to stejně nějaké cestičky najde. A jestli nejsme natolik silní, abychom dokázali vlastními argumenty ukázat jejich nesmyslnost, tak to je problém,“ dodává historik Tůma v Osobnosti Plus s tím, že samostatnou kapitolou je síla sociálních médií.

Čtěte také

Všichni chceme, aby vysvětlování kroků vlády bylo jasné a srozumitelné. Zatím ale vidíme spíš opak, říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Prouza

Sobotní velká demonstrace na pražském Václavském náměstí tak podle Tůmy nebyla stoprocentně ovlivněna pouze ruskou propagandou.

„To by bylo trochu neštěstí snažit se vše převést jen na jediný důvod.“

„Když chodily demonstrovat davy v roce 1989, tak se člověk dočetl, že jsou to lidé popletení imperialisticko-diverzními centry nebo něčím takovým. Samozřejmě ten režim nesrovnávám, byla to jiná situace. Ale nediskutovat o tom, že se lidé bojí, jak přežijí příští zimu, tak to je nepochopitelné. Nedá se to všechno odbýt jen tím, že jde o ruskou propagandu.“

Nediskutovat o tom, že se lidé bojí, jak přežijí příští zimu, je nepochopitelné.
Oldřich Tůma

„Asi bych uvítal trochu aktivnější a komunikativnější přístup vlády a liberálních médií než jen ty jednoznačné odsudky, že je to všechno ruská propaganda,“ nabádá historik. Sám přiznává, že se asi pohybuje v jiných sférách lidí, mezi kterými sympatizanty Putina nemá.

„Možná, že je to na pozadí konfliktu na Ukrajině víc slyšet nebo vidět, ale zdá se mi, že převažující nálada české veřejnosti je stále výrazně protiruská. Svou roli v tom hraje i historická paměť a rok 1968, který výrazně změnil vztah Čechů vůči Rusku,“ uvažuje.

Stále převažuje protiruská nálada

Z pohledu historika připomíná, že ekonomické sankce mají vždy dopady na obou stranách. „Teď jde o snahu omezit – a s časovým výhledem úplně odstřihnout – naši závislost na ruské ropě a plynu. Zatím to spíš vyhnalo ceny surovin, a to i když jich Rusové dodávají mnohem méně nebo se míň kupují.“

Čtěte také

Mediální analytik Josef Šlerka: Ruská propaganda je stříkačka lží. Ukrajinci mají fascinující PR, které vejde do učebnic

„Jejich zisky jsou možná ještě větší než předtím, ale je těžké si představit, že by tady byl takový konflikt, jaký máme, a zároveň by byznys běžel jako obvykle. Takže tady není vyhnutí, a to i za cenu vlastních ekonomických problémů. Sankce jsou důležitou zbraní proti Rusku, je potřeba je používat. Doufejme, že v delším časovém horizontu se to podaří.“

Podle Tůmy najdeme v našich dějinách podobné hospodářské krize, některé měly dopady i na celospolečenské změny, jiné ne.

Není ani nejmenší podobnost mezi tím, jak žili lidé na počátku 30. let a jaké problémy máme my.
Oldřich Tůma

„Velké ekonomické problémy, jako byla světová hospodářská krize na začátku 30. let, samozřejmě svým způsobem předznamenaly nebo spoluzapříčinily nástup nacismu, a tím pádem i 2. světovou válku. V delším časovém horizontu pomohly i etablování komunistických režimů, které tvrdily, že podobnou krizi oni nikdy nedovolí.“

„Je si ale potřeba uvědomit, že není ani nejmenší podobnost mezi tím, jak žili lidé na počátku 30. let a jaké problémy máme my. To byly skutečné problémy, ne růst cen toho či tamtoho. Životní úroveň tady neklesá tak dramatickým způsobem. Nedělal bych přímou linku v tom, že to nutně musí vyvolat politické otřesy. Jistě bude také záležet, jak šikovně, účinně a efektivně to bude vláda schopná řešit,“ uzavírá.

Studená válka? 

Pokud pak má historik Oldřich Tůma srovnat studenou válku mezi Sovětským svazem a jejími satelity a Západem, tvrdí, že je to nesrovnatelné.

„Kdybychom měli porovnávat jen úroveň napětí nebo nestability, tak opravdu jenom v některých nejvypjatějších okamžicích studené války – spíš jen na jejím začátku: berlínská krize, korejská válka, karibská krize – situace byla vyhrocená tak, jako je dnes. Možná, že dnes je vyhrocenější.“

Možná jsme blízko i k jadernému konfliktu. Stejně jako na podzim 1962.
Oldřich Tůma

„Ale trošku váhám nad tím, jestli máme termíny, které mají platnost a jsou zavedené pro popis historických dějů minulosti, beze všeho přebírat a aplikovat je na současnou situaci. Ta opravdu není úplně stejná.“

Studená válka byl dlouhotrvající konflikt na všech úrovních – na vojenské, politické, ekonomické, kulturní či ideologické. A to mezi dvěma zhruba stejně silnými bloky – alespoň podle počtu obyvatel a vojenské síly.

Čtěte také

Libor Dvořák: Jsou vztahy Rusko–NATO opravdu nejhorší od konce studené války?

„Dnes to tak úplně přehledné není. Je to konflikt mezi Ruskem, které se snaží skoro až zoufalými prostředky obnovit svou velmocenskou pozici, kterou Sovětský svaz měl až do přelomu 90. let. Rusko už ale není tím Sovětským svazem a v mezinárodním srovnání je mnohem slabším aktérem.“

„Možná jsme blízko i k jadernému konfliktu – jako na podzim 1962 během tzv. karibské krize. Tehdy se to tak zdálo – a z toho, co o tom dnes jako historici víme, tak se opravdu odpočítávaly hodiny.“

Dnes je tady potenciál zničit zeměkouli hned několikrát. „Doufejme, že to opravdu jsou jen slova, která samozřejmě rezonují a média se chytají každého výroku ruského politika, kterého nikdo ani nezná. Je to zřejmě jen strach, ale opatrnost je i tady jistě na místě,“ uzavírá Oldřich Tůma.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.