Švédové věří hlavnímu epidemiologovi a roušky moc nenosí. Je to chyba, míní exvelvyslanec Šitler

22. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lidé tráví víkend ve švédském přístavu v Malmö

Málokterá země byla v dosavadním průběhu koronavirové krize tak často zmiňována střídavě jako odstrašující a vzápětí inspirativní příklad boje s pandemií jako Švédsko. Země aktuálně eviduje řádově stovky nakažených denně. „Považují to za úspěch a potvrzení správnosti jejich dosavadní strategie mírných restriktivních opatření,“ říká diplomat Jiří Šitler, donedávna působící jako český velvyslanec ve Stockholmu.

Švédsko se na jaře vydalo jinou cestou než zbytek Evropy. Zavedlo sice některá omezení, ale ve srovnání s jinými zeměmi bylo velmi liberální a celonárodní lockdown se nekonal.

„Švédi mají velkou důvěru v instituce. Na jaře je ani příliš nezajímalo, co dělají ostatní, prostě šli svou vlastní cestou. Ale je třeba říct, že toto rozhodnutí je na jaře stálo několik tisíc životů,“ upozorňuje bývalý velvyslanec Šitler.

Čtěte také

I on sice zaznamenal kritické hlasy. Ty se ovšem netýkaly celkového přístupu vlády, ale spíše některých konkrétních problémů, například proč nebyli ochráněni lidé v pečovatelských domech. V květnu kvůli tomu došlo k propadu důvěry ve vládu, nikdy ale neklesla pod 50 procent.

Hlavním autorem švédské strategie je hlavní epidemiolog Anders Tegnell, který vystupoval na drtivé většině tiskových konferencí. Politici prý jen zaváděli doporučení Úřadu pro veřejné zdraví.

Ve Švédsku se věří hlavnímu epidemiologovi a příliš se o tom nediskutuje.
Jiří Šitler

Šitler poukazuje na zjištění švédských novinářů, podle nichž původně bylo Tegnellovým cílem promořit populaci virem a dosáhnout kolektivní imunity. Ve veřejných vystoupeních to ale Úrad pro veřejné zdraví popíral s tím, že jde o nanejvýš vedlejší cíl. Tím hlavním bylo nezahltit kapacity nemocnic a udržet situaci pod kontrolou.

„Ve Švédsku se věří hlavnímu epidemiologovi a příliš se o tom nediskutuje,“ zdůrazňuje Šitler.

Čtěte také

Například roušky se podle exvelvyslance ve Švédsku dodnes příliš nenosí: „Zpočátku ani nebyly doporučovány běžnému obyvatelstvu, protože jich byl nedostatek a stát se je snažil zajistit pro nemocnice. Povinné jsou na letišti a doporučené v některých regionech,“ popisuje diplomat. „Považuji to za chybu.“

Povinná karanténa je ve Švédsku jen 5 až 7 dní, tedy kratší než v jiných zemích. Důvodem je přesvědčení, že dopady delší karantény například na psychiku mohou být horší než riziko šíření koronaviru. Podobně má přednost i to, aby děti nadále chodily do škol.

„Nejsem epidemiolog, ale je třeba uznat, že opatření jsou konsekventní. Na jaře zavedli opatření. Byť byla liberální, tak je udrželi přes celé léto. Když jsem se v srpnu vracel ze svého postu, vrátil jsem se do země s liberálnějším režimem než ve Švédsku,“ podotýká diplomat.

Jaký je rozdíl mezi přístupem Čechů a Švédů k pandemii? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Spustit audio

Související