Svatý Václav je nejdůležitější identifikační kód Čechů, tvrdí teolog

„Už od 11. století je svatý Václav náhražkou abstraktního pojmu státu. Je to někdo, kdo drží českou zemi ideově pohromadě,“ konstatoval v Magazínu Leonardo teolog Petr Kubín z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy.

Čtěte také

Svatého Václava známe jako asketu, protože příběhy o něm psali mniši, vysvětluje historik Kubín

Češi se k odkazu svatého Václava hlásili po staletí a dodnes hraje zásadní roli, jak svědčí i současný státní svátek.

„Z církevního hlediska jde o hlavního zemského patrona, ochránce české země, ale zároveň i ochránce české církve. Jako zakladatelská postava stojí na počátku českého křesťanství se svou babičkou svatou Ludmilou.“

Proč se ale svatý Václav stal doslova kultovní postavou? „Protože byl Přemyslovec a protože zemřel mučednickou smrtí. Proto si ho jeho nástupci, také Přemyslovci, kteří u nás vládli dlouhá staletí, vybrali, aby byl uctíván jako svatý mučedník a věčný vládce české země.“

Pro českou církev má postava svátého Václava zásadní roli identifikační. To znamená, že s ním české křesťanství začíná, s ním i do Čech přichází, byť je to trochu historicky nepřesné. Je osou duchovních dějin českých. Hlásili se k němu všichni panovníci, všichni biskupové i zástupci dalších vyznání včetně husitů nebo utrakvistů.
teolog Petr Kubín

O tom, kdy se tak stalo, vedou historikové spory. „Ale předpokládáme že to bylo v 70. letech 10. století, kdy bylo založeno v Praze biskupství, a tím jsme se osamostatnili od církve bavorské.“

„Samozřejmě šlo o kult, který byl podporován shora. Až pak přišla jeho lidová složka, kdy se objevují například zprávy o zázracích u jeho hrobu.“

Čtěte také

Eliška Přemyslovna byla ctižádostivá, ne jenom oběť své doby, říká historička Lenka Bobková

Svatováclavský odkaz byl ale také zneužit. „Reinhard Heydrich a K. H. Frank v Protektorátu Čechy a Morava udělovali v roce 1944 tzv. Svatováclavskou orlici významným osobnostem českého kulturního života.“

„To mělo diskriminovat svatováclavskou tradici v očích české veřejnosti poté, co tu nacistický režim nebude. A to se i skutečně stalo,“ upozornil teolog.

Nacistická interpretace byla taková, že Václav v roce 929 přijal pohanství z rukou východofranského krále Jindřicha Ptáčníka a platil mu povinný tribut. „To bylo interpretováno jako služba Říši, jejíž součástí protektorát byl.“

Každý národ, aby mohl být národem, tak se musí hlásit ke své minulosti. A svatý Václav je pro nás ten nejdůležitější identifikační kód. Proto tady dnes náboženství nehraje první roli, národní povědomí. Proto svatý Václav přetrvává i v dnešní sekulární době, i když k němu máme určitý odstup.
teolog Petr Kubín

„To je příklad následné ex-post dezinterpretace, protože svatý Václav byl poražen a nezbylo mu nic jiného než platit poplatek za mír. Myslím ale, že to nijak vážně nenarušilo vnímání této postavy, a nestal se v našich očích kolaborantem.“

Čtěte také

112. schůzka: Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburk

Můžeme i dnes považovat postavu svatého Václava za sjednocující prvek, který stmelí společnost v dobách krizí? „Snad ano. Víme, že se všechny velké a důležité demonstrace odehrávají na Václavském náměstí u sochy svatého Václava. Za revoluce se tam ještě zpíval Svatováclavský chorál.“

„Svatý Václav je pro nás pojítko, ke kterému se můžeme všichni hlásit. A ukazuje se, že navzdory 40 letům ateistického režimu kult svatého Václava žije a přetrvá, minimálně několik generací. Co bude potom, to nevíme,“ shrnul Petr Kubín.