Svatý Václav je nejdůležitější identifikační kód Čechů, tvrdí teolog

28. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Národní muzeum v Praze

Patron české země, symbol státnosti nebo věčný panovník. Nejen těmito slovy můžeme charakterizovat českého přemyslovského knížete svatého Václava. Jeho odkaz si každoročně připomínáme 28. září už více než tisíc let. Proč se tato postava stala legendou? Jak silné bude její poselství pro budoucí generace?

„Už od 11. století je svatý Václav náhražkou abstraktního pojmu státu. Je to někdo, kdo drží českou zemi ideově pohromadě,“ konstatoval v Magazínu Leonardo teolog Petr Kubín z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy.

Čtěte také

Češi se k odkazu svatého Václava hlásili po staletí a dodnes hraje zásadní roli, jak svědčí i současný státní svátek.

„Z církevního hlediska jde o hlavního zemského patrona, ochránce české země, ale zároveň i ochránce české církve. Jako zakladatelská postava stojí na počátku českého křesťanství se svou babičkou svatou Ludmilou.“

Proč se ale svatý Václav stal doslova kultovní postavou? „Protože byl Přemyslovec a protože zemřel mučednickou smrtí. Proto si ho jeho nástupci, také Přemyslovci, kteří u nás vládli dlouhá staletí, vybrali, aby byl uctíván jako svatý mučedník a věčný vládce české země.“

Pro českou církev má postava svátého Václava zásadní roli identifikační. To znamená, že s ním české křesťanství začíná, s ním i do Čech přichází, byť je to trochu historicky nepřesné. Je osou duchovních dějin českých. Hlásili se k němu všichni panovníci, všichni biskupové i zástupci dalších vyznání včetně husitů nebo utrakvistů.
teolog Petr Kubín

O tom, kdy se tak stalo, vedou historikové spory. „Ale předpokládáme že to bylo v 70. letech 10. století, kdy bylo založeno v Praze biskupství, a tím jsme se osamostatnili od církve bavorské.“

„Samozřejmě šlo o kult, který byl podporován shora. Až pak přišla jeho lidová složka, kdy se objevují například zprávy o zázracích u jeho hrobu.“

Čtěte také

Svatováclavský odkaz byl ale také zneužit. „Reinhard Heydrich a K. H. Frank v Protektorátu Čechy a Morava udělovali v roce 1944 tzv. Svatováclavskou orlici významným osobnostem českého kulturního života.“

„To mělo diskriminovat svatováclavskou tradici v očích české veřejnosti poté, co tu nacistický režim nebude. A to se i skutečně stalo,“ upozornil teolog.

Nacistická interpretace byla taková, že Václav v roce 929 přijal pohanství z rukou východofranského krále Jindřicha Ptáčníka a platil mu povinný tribut. „To bylo interpretováno jako služba Říši, jejíž součástí protektorát byl.“

Každý národ, aby mohl být národem, tak se musí hlásit ke své minulosti. A svatý Václav je pro nás ten nejdůležitější identifikační kód. Proto tady dnes náboženství nehraje první roli, národní povědomí. Proto svatý Václav přetrvává i v dnešní sekulární době, i když k němu máme určitý odstup.
teolog Petr Kubín

„To je příklad následné ex-post dezinterpretace, protože svatý Václav byl poražen a nezbylo mu nic jiného než platit poplatek za mír. Myslím ale, že to nijak vážně nenarušilo vnímání této postavy, a nestal se v našich očích kolaborantem.“

Čtěte také

Můžeme i dnes považovat postavu svatého Václava za sjednocující prvek, který stmelí společnost v dobách krizí? „Snad ano. Víme, že se všechny velké a důležité demonstrace odehrávají na Václavském náměstí u sochy svatého Václava. Za revoluce se tam ještě zpíval Svatováclavský chorál.“

„Svatý Václav je pro nás pojítko, ke kterému se můžeme všichni hlásit. A ukazuje se, že navzdory 40 letům ateistického režimu kult svatého Václava žije a přetrvá, minimálně několik generací. Co bude potom, to nevíme,“ shrnul Petr Kubín.

autoři: Ondřej Čihák , Tereza Šťastná
Spustit audio

Související