Zemřel Svatý Václav ve věku 28, nebo 44 let? Ani současná věda to nemůže rozsoudit, říká antropolog

28. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pochování sv. Václava

O svatém Václavovi, patronovi české země, nevíme vlastně skoro nic. Neznáme rok narození, nevíme, jestli měl rodinu, a dokonce ani kdy byl zavražděn. Podle legend to bylo pondělí, ale kterého roku? Bylo Václavovi 28 let, nebo 44? Na tom se odborníci neshodnou. Máme jedinou jistotu: kosterní ostatky včetně lebky uložené v katedrále svatého Víta, jsou velmi pravděpodobně knížete.

Podle profesora Jaroslava Brůžka z Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy by se pro průzkum Václavovy lebky daly využít současné přístroje.

„Třeba lékařská zobrazovací technika, tedy CT neboli výpočetní tomografie, mikroCT na zubech... Šla by aplikovat celá řada metod, ale nedělejme si příliš iluzí, že bychom snížili ten interval,“ říká o rozptylu v odhadech věku zesnulého knížete Brůžek. 

„Rozpor tady existuje, každá vědecká disciplína hájí své zdroje. A proto pan profesor Emanuel Vlček hájil zdroje z lékařství a antropologie a pan profesor Dušan Třeštík hájil své legendy a své písemné prameny. Pravda je někde uprostřed,“ připomíná Brůžek.

Historik Třeštík totiž díky zkoumání kronik a legend dospěl k závěru, že Václav byl Boleslavem zavražděn v roce 935, a to ve věku kolem 28 let. Naproti tomu antropolog Emanuel Vlček, který v osmdesátých letech minulého století podrobně zkoumal kosterní ostatky a především dochované zuby knížete, nechává Václava žít o 10 až 20 let déle.

Věk se uváděl podle vzhledu

„Spíš bych řekl, že bychom dnes došli k jinému odhadu. Jestli by byl přesnější, nebo ne, to by ukázal až výzkum, protože pokud bychom to věděli, tak to nemusíme dělat, to je jasné,“ dodává Brůžek.

A pokračuje: „Nemůžeme je žádným způsobem rozsoudit, pravdu mohou mít oba dva. Protože máme jedince mladé, kteří mají známky stárnutí na svých zubech starší vzhledem k svému chronologickému věku, a pak je to i naopak.“

Čtěte také

Čím jsou totiž kosterní ostatky starší, tím větší je rozptyl odhadu věku. Antropologové pracují se třemi základními skupinami: věk do 30 let, do 60 a nad 60 let.

Problém je podle profesora Brůžka především v tom, že pro dávnou historii neexistuje dostatek srovnávacích skupin, abychom mohli říct, jak přesně mohl vypadat v 10. století třicetiletý člověk.

„Abychom mohli testovat metodu, potřebujeme znát jedince skutečného dožitého věku. U minulých populací známe s jistou nadsázkou pouze jednotlivce, jako jsou knížata, králové a podobně. Ale běžní smrtelníci před 300, 400 lety nevěděli možná ani rok svého narození. Věk se počítal podle toho, jak člověk vypadal, podle toho skutečného biologického věku,“ vysvětluje Brůžek.

Letokruhy na zubech

Profesor Emanuel Vlček při svém průzkumu lebky svatého Václava použil před 40 lety tehdy revoluční Gustafsonovu zubní metodu, která byla ale později označena za diskutabilní.

Zuby jsou ovšem dobrým vodítkem. A tak vědci metody neustále vylepšují a teď, jak přibližuje Anežka Kotěrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, existuje způsob odhadu věku nezávislý na srovnávacích datech.

Čtěte také

„Dnes velmi populární a rozvíjející se – ještě není úplně zaběhnutá  je metoda cementochronologie. Při ní dochází k transversálnímu řezu zubu a počítají se podobně jako u stromů letokruhy: nárůsty cementu na kořenech zubů. Tato metoda se zdá být velmi přesnou. Je otázka, jak by to bylo na archeologickém materiálu, to ještě není v současné době prozkoumáno. Ale zdá se, že by to mohla být do budoucna velmi dobrá metoda,“ myslí si Kotěrová.

Zatím je ale tato metoda destruktivní a zub se při ní zničí. A to pro tisíc let starou lebku svatého Václava není zrovna ideální. Vědci nicméně pracují na dalších variantách.

Poslechněte si celou reportáž Evy Kézrové.

autor: Eva Kézrová
Spustit audio