Summit NATO: Napětí nevzniklo až po příletu Trumpa do Bruselu, komentuje analytik Slezák

12. červenec 2018
prezident Donald Trump (na summitu NATO)

V Bruselu pokračuje dvoudenní summit NATO a už teď se moc nemluví o budoucnosti Aliance a boji proti terorismu, ale o prohlášení amerického prezidenta ještě před samotným začátkem.

Donald Trump totiž vyzval spojence, aby zvýšili výdaje na obranu na 4 % HDP. Členské státy se ale zavázaly k 2 % HDP (a ani to většina nesplňuje). Vzápětí napadl i Německo, které je podle něj zajatcem Ruska, od kterého kupuje plyn a další energie. Narážel tak na fakt, že Němci plánují výstavbu dalšího plynovodu Nord Stream 2.  

„Německo je zajatcem Ruska, protože z Ruska dostává tolik energie. USA těžce platí za obranu Německa před Ruskem. Ale Německo pak ročně platí miliardy a miliardy dolarů Rusku, řekl během snídaně s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

Hosté Speciálu:
Michael Romancov, politický geograf a publicista Katedry politologie Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK
Daniel Anýž, redaktor Aktuálně.cz (specializuje se na USA) 
Filip Nerad, zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu
Milan Slezák, zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu

„Trumpův argument vůči Německu je veskrze logický, přestože se nám nemusí líbit,“ myslí si politický geograf a publicista Michael Romancov.

Trump vs. NATO?

„Není tajemstvím, že Německo část svých dovozů opravdu bere z Ruska (pozn.red.− Podle Slezáka je to ve skutečnosti pouhý 20% podíl, tedy pětina všech dovozů). Ale věřilo se, že tento stav přivede Rusko mezi standardně se chovající země Evropy, což se nestalo. Každopádně, nějakou německou reakci bych očekával,“ říká publicista. Otřásá se NATO v základech?

„To zajisté ne,“ říká komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák. „Napětí je ale zajisté silné a nevzniklo až po příletu Trumpa do Bruselu,“ dodává. První náznaky nové americké zahraniční politiky bylo vidět už v Trumpově prezidentské kampani.

„Nejde ale jen o členské země NATO a evropské spojence. Vzpomeňte si, jak radil Japonsku a Jihokorejcům, aby se automaticky nespoléhali na pomoc USA, ale víc platili. A pokud ne, tak ať si sami pořídí jadernou pumu,“ vzpomíná komentátor Slezák.

Bez NATO se Evropa neubrání

Summit NATO řeší výdaje na obranu, základny na východě i Trumpa s Putinem

Americký prezident Donald Trump a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg

V Belgii se ve středu a ve čtvrtek setkávají lídři zemí Severoatlantické aliance k summitu s nabitým programem. Panarabská televizní stanice Al-Džazíra se na svém serveru zabývá tématy setkání, za které považuje otázky výdajů na obranu členských států, vojenské přítomnosti aliančních sil ve východní Evropě a blížící se schůzky prezidentů Ruska a Spojených států.

Redaktor serveru Aktuálně.cz Daniel Anýž připomíná, že Evropa je na alianci životně závislá, protože „o svou vlastní bezpečnost by se v případě nějaké velké krize postarala jen těžko. Zvlášť, když od roku 1989 klesly výdaje na obranu až o čtvrtinu.“ 

Tlak Bílého domu na členské země je podle Anýže dlouhodobý a kvitují jej i samotní kongresmani. „Pokud to ale spojuje s obchodní válkou a nevybíravými, opakovanými útoky na Němce, ve kterých vidí delikventa, tak už ale varují a tvrdí, že si tady Trump hraje s ohněm,“ dodává.

Dvonásobek HDP na zbrojení?

Americko-ruský summit: Evropu možná čeká boj na dvou frontách

Americký prezident Donald Trump

Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost John Bolton ve středu jednal v Kremlu mimo jiné o možnosti setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem. Zahraničněpolitický analytik a bývalý ruský diplomat Vladimir Frolov se v komentáři pro ruský server Moscow Times zamýšlí nad možnou náplní a poselstvím vrcholného prezidentského summitu.

Čtyřprocentní navýšení nákladů na zbrojení pak nepovažuje za reálné ani Milan Slezák, ale za záměrně nadsazené. „Připomíná mi to tzv. Mečiarovu laťku. Bývalý slovenský premiér totiž říkal, že když chcete 100 %, tak své požadavky nadsadíte na 130 %, a pak couvnete… To samé chce Trump. Proto zvyšuje tlak na členské země.“

Podle Slezáka totiž dnes, a dle nejrůznějších kritérií, dává 2 % z HDP na armádu pouze šest zemí, a do roku 2024 jich má být pouhá polovina (15 zemí), které opravdu své armádní výdaje zvýší na cílovou částku.

„To je taky důvod, proč tak kritizuje Německo. Je to velice bohatá země a své armádní výdaje opravdu zvýšit může. Jenže, on je to taky hodně vnitropolitický problém, což je ten kámen úrazu vlastně všude,“ dodává rozhlasový komentátor.

Spustit audio

Související