Summit NATO řeší výdaje na obranu, základny na východě i Trumpa s Putinem

11. červenec 2018
Americký prezident Donald Trump a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg

V Belgii se ve středu a ve čtvrtek setkávají lídři zemí Severoatlantické aliance k summitu s nabitým programem. Panarabská televizní stanice Al-Džazíra se na svém serveru zabývá tématy setkání, za které považuje otázky výdajů na obranu členských států, vojenské přítomnosti aliančních sil ve východní Evropě a blížící se schůzky prezidentů Ruska a Spojených států.

Al-Džazíra už před zahájením rokování očekávala, že desítky hlav států a vlád členských zemí NATO v Bruselu čeká bouřlivé setkání. Dosavadní jednání se vždy odehrávala podle zaběhnutých pravidel a nedocházelo na nich k žádným velkým překvapením. Tentokrát je atmosféra jiná – a to hlavně kvůli šéfovi Bílého domu.

Čtěte takéV Bruselu začal summit NATO. Česko budou reprezentovat prezident Zeman i premiér Babiš

Donald Trump už od svého loňského nástupu do úřadu prezidenta otevřeně kritizuje dosavadní praxi spojeneckého paktu. Především si často stěžuje, že se ostatní členské státy těší ochraně na úkor amerických výdajů na armádu.

Kritika z jeho strany ale může ještě více poškodit vztahy mezi západními spojenci, které už tak utrpěly minulý měsíc na schůzce zemí G7. Šéf americké exekutivy se na ní dostal do sporu s ostatními členskými zeměmi kvůli svému plánu na jednostranné zavedení tarifů na hliník, ocel a další komodity.

Plaťte víc!

V Bruselu se nyní jedná o podobně třaskavém tématu. Tím je otázka poměru výdajů na obranu k hrubému domácímu produktu členských států. Ostatně Donald Trump už před svým odjezdem na summit vyslal ostatním členům Aliance jasný vzkaz. „Ostatní země musí platit víc, Spojené státy méně. Teď je to hrozně nespravedlivé,“ poznamenal šéf Bílého domu.

Americká vojenská základna v Polsku je dobrý nápad, soudí britské Timesy

Americký tank M1A1 Abrams během cvičení v Německu

Polské ministerstvo obrany je ochotné zaplatit Spojeným státům až dvě miliardy dolarů, pokud v zemi umístí svou tankovou divizi. Podle Varšavy by přítomnost americké armády vytvořila protiváhu vůči údajně rostoucímu ohrožení ze strany Moskvy.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před novináři kontroval s prohlášením, že na dobré cestě k dosažení přislíbené úrovně vojenských výdajů je v současnosti sedm členů Aliance: Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Řecko a Velká Británie.

Pokud se započítají i Spojené státy, jedná se tedy celkem o osm zemí NATO. To je podle Stoltenberga pokrok, protože ještě v roce 2014 takové členské státy byly jen tři. Donald Trump je ale k tomuto trendu skeptičtější a kritikou nešetří.

Jak si Al-Džazíra všímá, na amerického prezidenta se snažil apelovat i předseda Evropské rady Donald Tusk. Prostřednictvím tiskové konference vzkázal, že „Amerika nemá a nebude mít lepší spojence, než jsou Evropané“. Evropské výdaje na obranu jsou podle Tuska vyšší než ruské a rovnají se čínským. „Drahá Ameriko, važ si svých spojenců. Zase tolik jich nemáš,“ uzavřel Donald Tusk.

Nespokojený východ

Kromě financí je stěžejním tématem přítomnost jednotek NATO ve východní Evropě. Státy regionu požadují, aby na jejich území bylo více vojenských základen i aliančních vojáků. K tomu sice postupně dochází, ale východoevropské země stále nejsou spokojené. Server panarabské televize v této souvislosti upozorňuje na Polsko.

Bývalý polský velvyslanec v Afghánistánu Piotr Łukasiewicz portálu řekl, že se Polsko od vstupu do NATO cítí „jako člen druhé kategorie“, protože na jeho území není ani jedna stálá nebo dočasná vojenská základna Aliance. A kritika obranného paktu americkým prezidentem pak prý ve východní Evropě zvyšuje nejistotu.

Významným tématem, které mezi aliančními členy vzbuzuje emoce, je také chystaná pondělní schůzka Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem v Helsinkách. Přestože americký prezident ještě před cestou do Finska navštíví Velkou Británii, už předem avizoval, že setkání s Putinem může být „nejjednodušší jednání ze všech“, které ho čekají.

Mnohé alianční země, které chtějí držet Moskvu v izolaci, vnímají Trumpovy aktivity negativně – třeba právě Velká Británie. Donald Trump se přitom k Rusku chová vstřícně dlouhodobě. Generální tajemník NATO Stoltenberg nicméně prohlásil, že rozhovory s Ruskem „jsou naprosto v souladu s alianční politikou,“ uvádí server stanice Al-Džazíra.