Americká vojenská základna v Polsku je dobrý nápad, soudí britské Timesy

Americký tank M1A1 Abrams během cvičení v Německu

Polské ministerstvo obrany je ochotné zaplatit Spojeným státům až dvě miliardy dolarů, pokud v zemi umístí svou tankovou divizi. Podle Varšavy by přítomnost americké armády vytvořila protiváhu vůči údajně rostoucímu ohrožení ze strany Moskvy.

„Washington by měl přání polské vlády vyslyšet,“ myslí si britský deník The Times.

Každá země musí převzít svůj díl odpovědnosti za bezpečnost světa, říká náměstek ministryně obrany

Armáda ČR

Zahraniční mise bývaly výkladní skříní české armády. Spojenci si jich vysoce cenili a politici na nich navzdory domácím sporům našli shodu. Letos je tomu ale jinak, mise totiž kritizují komunisté a hrozí, že by kvůli nim nemuseli podpořit menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD.

Londýnský list připomíná, že vloni Rusko uspořádalo vojenské cvičení poblíž hranic s Litvou a Polskem. Přítomnost skoro stovky tisíc ruských vojáků vzbudila neblahé vzpomínky na invazi na Krymský poloostrov a jeho následnou anexi.

Roku 2016 americký think-tank RAND Corporation uveřejnil případovou studii, jejímž obsahem byla válečná simulace případného ruského útoku na Estonsko a Lotyšsko. Výzkumníci zjistili, že v případě pozemního úderu by ruská armáda dosáhla hlavních měst obou států během třiceti šesti až šedesáti hodin.

Jen špatné možnosti

To ale pro obranu pobaltských republik nebyl jediný znepokojivý závěr hypotetického scénáře. Podle analytiků by Severoatlantické alianci v případě konvenčního střetu s Ruskem v Pobaltí zbývalo jen několik možností reakce. A jedna je horší než druhá.

Aliance by mohla odpovědět třemi způsoby. Jednak protiútokem v Pobaltí, což by ale situaci jen eskalovalo a konflikt by přinesl velký počet lidských i materiálních obětí. Členové NATO by rovněž mohli reagovat celkovou mobilizací proti Rusku. Nebo zbývá ještě třetí možnost: smířit se s dočasnou porážkou.

Nabízí se samozřejmě ještě jedna hypotetická, nejméně pravděpodobná varianta: odpovědět jadernými zbraněmi. Podle amerických výzkumníků by se ale zřejmě jednalo o pouhou hrozbu. Její nesplnění by následně znamenalo blamáž pro celou Alianci. RAND také poukázal, že do Tallinnu a Rigy, metropolí Lotyšska a Estonska, to mají ruské jednotky po silnici jen 275 kilometrů. Kdežto jednotky NATO by musely urazit delší cestu.

Timesy se zamýšlejí, že právě tyto skutečnosti motivují resort obrany ve Varšavě k návrhu na stálé umístění americké armády na polském území. Polská prohlášení, že Moskva představuje „jasnou a bezprostřední hrozbu“, prý není možné vnímat jako zbytečnou paniku.

Trump podrývá NATO

Rusko si je nejspíše velmi dobře vědomé toho, že útok na jednoho člena NATO znamená útok na všechny členské státy a může vyprovokovat masivní vojenskou odpověď. Zároveň ale Moskva bere v potaz řadu jiných skutečností, které ji mohou povzbudit k nějakému druhu vojenského dobrodružství, upozorňují britské noviny.

Jindřich Šídlo: Sebevražedné vize hejtmanky Jermanové

Jindřich Šídlo

Stále ještě můžeme doufat, že je to jen nějaké nedorozumění. Že si v Aktuálně.cz popletli dvě verze rozhovoru se středočeskou hejtmankou Jaroslavou Jermanovou - Pokornou a ve čtvrtek publikovali tu nesprávnou, možná to měl být parodický text.

List tvrdí, že je Severoatlantická aliance stále více rozdělená hádkami o úroveň výdajů jednotlivých členů na obranu. Další důvod, proč by Rusko mohlo o jednotě a akceschopnosti NATO přemýšlet, je pak zpochybňování kolektivního paktu americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jeho postoj k Alianci totiž stále není úplně jasný.

NATO rovněž zatím ani jednou vojensky neodpovědělo na celou řadu porušení ustálených norem mezinárodního práva a narušování hranic jiných států ruským prezidentem Putinem.

Síla místo symbolů

Polský návrh by tedy podle Timesů vedl k navýšení vojenské síly Severoatlantické aliance v regionu. V Pobaltí se sice každých devět měsíců střídá kontingent NATO, ten je ale v současné podobě velmi limitovaný a jde spíše o symbolickou záležitost. Stálé umístění dobře vyzbrojené americké tankové brigády by znamenalo přítomnost skutečně masivní vojenské síly.

Ochota Varšavy pokrýt většinu nákladů na dislokaci Američanů v zemi může být pro konečné rozhodování Washingtonu klíčová. Nabízené dvě miliardy dolarů by Bílý dům mohly přesvědčit, že se Polska netýkají – jak ostrovní deník píše – „oprávněné obavy“ Spojených států, že se Evropané chtějí nechat v obraně dotovat.

Čtěte takéPolská pobídka Američanům. Za vojenskou přítomnost nabízí desítky miliard

Ve prospěch polského plánu v neposlední řadě mluví také to, že by jeho úspěch vyústil v efektivní prostředek odstrašení. Ruští vojenští plánovači by si následně dvakrát rozmysleli agresi jakéhokoliv druhu ve východní Evropě, myslí si The Times.

První reakce Pentagonu na polské kroky ostatně byla příznivá. Na druhou stranu je ale potřeba počítat a vyrovnat se s nesouhlasem Ruska a některých členů samotné Severoatlantické aliance. Mohli by argumentovat, že zřízení americké vojenské základny bude znamenat porušení smlouvy mezi Ruskem a NATO z roku 1997. Ta přítomnost aliančních jednotek na polském území vylučuje.

Adekvátní reakce

Taková argumentace by ale nemusela být oprávněná. Americká základna by totiž patřila Spojeným státům a nepůsobila by v rámci struktury NATO. Ještě významnějším protiargumentem pak je pro londýnský deník ruská anexe Krymu. Krok Moskvy totiž rozbil dosavadní pravidla mezinárodního řádu a sám o sobě si říkal o silnou odpověď Západu. K ní však podle Timesů nedošlo.

List proto doporučuje, aby Severoatlantická aliance na svém červencovém summitu polský návrh odsouhlasila a pomohla Varšavě a Washingtonu s jeho uskutečněním.

Jak noviny dodávají, prezident Putin, vrchní velitel ruských ozbrojených sil, považuje rozpad Sovětského svazu za největší geopolitickou katastrofu dvacátého století a snaží se prý všemi myslitelnými způsoby posílit ruskou kontrolu regionu východní Evropy. Ruský lídr tak zpravidla nevynechá žádnou příležitost využít jakékoliv slabiny Severoatlantické aliance.

Svou roli hraje i neochota Německa a dalších bohatých členů Aliance vydávat na obranu závazná dvě procenta hrubého domácího produktu. „Polský plán by se měl uskutečnit. Rusko nepřekročí novou frontovou linii v Evropě jen tehdy, když si bude vědomé příliš vysoké ceny jakýchkoliv agresivních akcí,“ uzavírá britský deník The Times.

Spustit audio

Související