Každá země musí převzít svůj díl odpovědnosti za bezpečnost světa, říká náměstek ministryně obrany

1. červen 2018

Zahraniční mise bývaly výkladní skříní české armády. Spojenci si jich vysoce cenili a politici na nich navzdory domácím sporům našli shodu. Letos je tomu ale jinak, mise totiž kritizují komunisté a hrozí, že by kvůli nim nemuseli podpořit menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD.

Sněmovna v pátek schválila návrh na vyslání dalších 275 vojáků do misí v Iráku, Afghánistánu a Mali, a také působení českých vojáků v Pobaltí. Právě to nejvíce vadilo KSČM, proti balíku misí kromě komunistů hlasovali i poslanci hnutí SPD. Ostatní strany ale návrh podpořily, zdržel se jen poslanec Tomáš Vymazal z Pirátské strany.

Problematice misí se ještě před schválením návrhu věnoval půlhodinový speciál Českého rozhlasu Plus.

Musíme reagovat na hrozby

Čtěte takéBabiš: KSČM nemá problém s misemi v Iráku a Afghánistánu. A Pobaltí se navyšovat nebude

„Když jsme na konci 90. let vstupovali do NATO, bylo by asi nemyslitelné, že bychom na výzvy spojenců nereagovali. Každá země musí převzít svůj díl odpovědnosti za bezpečnost světa,“ říká náměstek ministryně obrany Jakub Landovský (ČSSD).

Česko v dnešním nejistém světě čelí hrozbám, na které musí reagovat. A lépe na ně reagovat přímo v místě než čekat, až dorazí k nám.
Jakub Landovský

Podle spolupracovníka Ústavu mezinárodních vztahů Víta Beneše jsou baltské státy závislé na alianční pomoci při zajišťování vlastní bezpečnosti, a to především ve vztahu k Rusku. „Ruské aktivity se stupňují, ať už jde o cvičení, narušování vzdušného prostoru a teritoriální suverenity nebo kybernetické útoky,“ uvádí.

„Pobaltí máme za humny. Tohle není otázka pomoci spojencům nebo naší důvěryhodnosti, ale našich vlastních bezpečnostních zájmů. Pokud bychom neprodloužili misi v Pobaltí, vnímal bych to jako rezignaci na obhajobu našich bezpečnostních zájmů,“ dodává.

Vojáci v zahraničí

Vedoucí centra bezpečnostních studií Metropolitní univerzity v Praze Oldřich Bureš připomíná, že KSČM má dlouhodobě problém s členstvím Česka v NATO i zahraniční politikou vůči Rusku, nejen ohledně Pobaltí.

Nevidím alternativu ke členství v NATO. Je jasné, že armáda sama o sobě není schopná Českou republiku ubránit – jak v klasickém válečném konfliktu, tak i proti novým hrozbám.
Oldřich Bureš

Česká armáda je na pokraji sil. Zvyšovat počty vojáků na misích je nenormální, tvrdí Černý (KSČM)

02833399.jpeg

Počet českých vojáků na zahraničních misích by se měl letos výrazně zvýšit. V současnosti působí na misích asi 800 vojáků, podle plánů ministerstva obrany by jich mělo být asi o 300 víc. Týkat by se to mělo misí v Afghánistánu, Iráku a v Mali. O posílení ale musí rozhodnout parlament.

Bureš vypočítává, že do misí může být potenciálně nasazena téměř polovina české armády.

Aktuálně má mandát pro nasazení v zahraničí 800 vojáků – při schválení aktuálního návrhu to bude tisícovka – a další zhruba dva tisíce jsou vyčleněny pro síly rychlé reakce NATO a bojová uskupení Evropské unie. Toto číslo je kvůli rotaci vojáků nutné ještě násobit třemi.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související