Americko-ruský summit: Evropu možná čeká boj na dvou frontách
Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost John Bolton ve středu jednal v Kremlu mimo jiné o možnosti setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem. Zahraničněpolitický analytik a bývalý ruský diplomat Vladimir Frolov se v komentáři pro ruský server Moscow Times zamýšlí nad možnou náplní a poselstvím vrcholného prezidentského summitu.
Frolov se nejprve věnuje nedávným „nevyžádaným vpádům“ šéfa Bílého domu do německého politického dění. Jejich záměrem je podle experta destabilizovat vládu v Berlíně a uspíšit pád kancléřky Angely Merkelové.
Trumpovo chování ke spojencům
„Snaží se i Putin svými kroky oslabit Evropskou unii? Jistě. Ale Trump je momentálně mnohem nebezpečnější. To je neslýchané,“ cituje Frolov slova někdejšího švédského ministra zahraničí Carla Bildta.
Pokud totiž američtí prezidenti v minulosti zasahovali do politiky cizích států, snažili se prý spíše podpořit demokratické změny v zemích s režimy, jež se vyznačovaly nepřátelstvím vůči Spojeným státům. Rozhodně pak nepodněcovali rozmíšky u nejbližších amerických spojenců.
Spojenectví s Evropou proti USA? Spíše ne
Text ruského analytika soudí, že z pohledu Moskvy se může Trumpovo nepřátelství vůči spojencům jevit jako příležitost ke sblížení s Evropou, zmírnění animozity vůči Evropské unii a normalizaci vzájemných obchodních styků. Kreml rovněž může usilovat o vytvoření společné platformy s Evropou vůči Trumpově politice charakterizované sloganem „Amerika na prvním místě“.
Sám Vladimir Frolov by ovšem na takový vývoj nevsadil, považuje jej přeci jen za málo pravděpodobný. Kreml podle něj ve skutečnosti obratně využívá Trumpovy „toxické rétoriky“, která ve svém důsledku Spojené státy oslabuje. „Moskva tak bude takticky dále lavírovat a podkopávat vztahy Washingtonu s Evropskou unií. Zároveň se ale proti Trumpovi s evropskými státy paktovat nebude,“ dočteme se na stránkách Moscow Times
Boj na dvou frontách
Komentář dodává, že Putin i Trump odmítají mezinárodní řád založený na zavedených pravidlech, jež v pohledu obou lídrů zbytečně limitují jejich kroky. Chápou je tak jako omezování vlastní suverenity, vysvětluje Frolov. Dle jejich pohledu by dohody světových velmocí a vůdců těchto zemí měly být uskutečňovány bez větších ohledů na menší členy mezinárodní komunity.
„Evropské unii tak nezbývá nic jiného, než se připravit k boji na dvou frontách – proti Rusku i Spojeným státům. Tedy pokud Unie chce i nadále udržovat řád založený na předvídatelnosti a pevných pravidlech. Ostatně tuto nepříjemnou realitu si už Evropa začíná uvědomovat,“ zdůrazňuje v komentáři pro server Moscow Times analytik a bývalý diplomat Vladimir Frolov.
Složité vztahy
Stránky rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda v souvislosti s diskutovaným summitem rekapitulují vývoj vztahů mezi Washingtonem a Moskvou v posledních letech. Portál připomíná, že se prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin osobně potkali už dvakrát, vždy na okraji mezinárodních jednání. A nejméně osmkrát spolu hovořili telefonicky. Ostatně šéf Bílého domu hned po svém zvolení v roce 2016 prohlašoval, že se se svým ruským protějškem sejde „velmi brzy“.
Ale od té doby se vzájemné vztahy několikrát otřásly, například kvůli syrskému konfliktu či otravě bývalého ruského agenta Sergeje Skripala ve Velké Británii, z níž Západ obviňuje Moskvu. Důvěře mezi oběma metropolemi neprospívá ani ruská anexe Krymu a stále doutnající válka na východní Ukrajině.
Trumpovy pochvaly a respekt
Na bod mrazu pak kontakty srazilo vyšetřování amerických tajných služeb. Ty dospěly k závěru, že se putinovské Rusko významně angažovalo v pokusu ovlivnit prezidentské volby ve Spojených státech. Kreml se podle zpravodajců svou činností snažil podpořit republikánského kandidáta Trumpa a naopak zdiskreditovat jeho demokratickou rivalku Hillary Clintonovou.
Právě mnozí členové Demokratické strany, ale i někteří republikáni, také obviňují svého prezidenta z přílišné příchylnosti ke Kremlu. Sám Trump ostatně několikrát prohlásil, že si přeje lepší vztahy s Ruskem i Putinem, o němž hovoří pochvalně a s respektem.
Až nezákonné vztahy s Moskvou
Často také kritizoval domácí vyšetřování údajného ruského zasahování do amerického demokratického procesu a veřejně proklamovaná podezření, že jeho spolupracovníci udržovali s Moskvou nadstandardní, a v některých případech dokonce i nezákonné styky. Donald Trump však všechna nařčení odmítá. A podle vlastních slov se na setkání s Vladimirem Putinem těší, podotýká web Rádia Svobodná Evropa.
Související
-
USA by měly zrušit všechna cla. Zatěžují spotřebitele a dělníkům nepomůžou, tvrdí expertka
Snižování obchodních bariér podle de Rugyové prospívá domácímu ekonomickému růstu bez ohledu na obchodní politiku jiných vlád. Příkladem je třeba Hongkong.
