Středula: Nemůžeme si myslet, že lidé výrazně nad 60 let budou aktivně pracovat. Nejsou dost zdraví

Jako odbory kritizujete například návrh na zmenšení skupiny lidí, kteří by měli kvůli rizikové práci nárok na předčasný důchod bez jeho krácení. A vadí vám také postupné zvyšování věku odchodu do penze. Nejsou to ale kroky, které přinesou udržitelnost systému? A není snad udržitelnost základním předpokladem, aby důchodový systém fungoval? 

Český důchodový systém udržitelný bude. A to i ve srovnání s ostatními zeměmi. Česká republika dává v tuto chvíli na důchody asi 8,5 procent HDP a při té nejhorší variantě to bude asi 11,5 procenta HDP. V západních zemích okolo nás je to přitom kolem 12 procent a někde dokonce i více. 

Ale podle odhadů Národní rozpočtové rady (NERV) to může být skoro 13 procent HDP. Tolik by mohlo dávat Česko na důchody v polovině století. 

Ale jenom v relativně krátkém čase. A potom budou náklady klesat. Takže je to jenom jedno zhoupnutí, které projde.

Čtěte také

Důchody reforma jistí na 30 let. Dále můžeme řešit, zda nezrušit vdovský důchod, říká ekonom Bezděk

A bude záležet také na tom, v jaké míře budeme schopni do systému tyto finanční prostředky uložit. Jestli budeme akceptovat, že tu máme nízkou cenu práce. Že u nás cizinci, kterých přišlo velké množství, pracují za zlámanou grešli. To znamená, že je z toho také odpovídající nízký odvod sociálního pojištění. 

Pak se nemůžeme divit, že když nezabezpečíme příjmy a ještě je vyhazujeme oknem... To mluvím o rozhodnutí vlády, že zaměstnavatelé budou platit snížení pojistné pro osoby, které budou mít kratší pracovní úvazky. 

Takhle se takzvaně snižuje udržitelnost systému. Ale český průběžný systém je dlouhodobě velmi udržitelný a zpochybňovat jeho roli je více nezodpovědné, než se jeví.

Já opět ocituju odhad Národní rozpočtové rady. Podle ní hrozí, že kolem roku 2040 budou výdaje na pojistné převyšovat příjmy každoročně o víc než 250 miliard korun. 

Pane redaktore, myslím, že je dobré se podívat v tomto případě 30 let zpátky. Tehdy také nikdo nepředpokládal, co se bude odehrávat teď. Ani exodus, který k nám přichází. Nic z toho nikdo neříkal.

Čtěte také

Důchodová reforma pomůže i pracujícím seniorům. Vydělat by si mohli přes tisícovku navíc

A my tady teď hovoříme o roku 2050? To jsou jenom pohledy z okna. To nemá žádnou relevanci. Hovořit o tom, že tehdy bude takováto krize, to je více než odvážné. Ať už o tom mluví kdokoliv jakkoliv. 

My jsme se v odhadech dokonce netrefili ani na pět let. Srovnejte si, co stálo pět let zpátky ve zprávě o důchodovém systému, která vznikla za ministryně Jany Maláčové (SOCDEM), a co je dnes.

Každý, kdo se holedbá tím, že ví, co bude za 30 nebo 50 let, by měl nejdřív říct, že je to jenom odhad, který ještě nikdy nikomu nevyšel. Takže bych byl velmi opatrný a obezřetný.

Zdraví, robotizace a mzdy

Vám se nelíbí ani zvýšení věku pro odchod do důchodu na 65 let, tedy asi o dva roky víc než dnes. Nedá se ale očekávat, že věk dožití ve zdraví se spolu s pokrokem v medicíně, který dnes sledujeme, bude postupně zvyšovat? 

Moc bych si přál, aby to tak bylo. Abychom měli skutečně věk dožití ve zdraví daleko vyšší. Ale momentálně je to 62 let. A to je reálie. Z toho vycházíme. 

Například zaměstnanost osob ve věkové kategorii nad 65 let je velmi nízká, jedna z nejnižších. A důvod je prozaický – zdravotní důvody jsou tak vážné, že si nemůžeme myslet, že občané v tomto věku budou schopni aktivně pracovat. 

Čtěte také

Klimeš: Platy jako v Německu? Museli bychom na Moravě najít ropu, je to nesmysl

To ale mluvíte, pane předsedo, o současnosti. Ale i dnes už se dožívá relativně vyššího věku v porovnání s minulostí poměrně víc lidí, než před dvaceti třiceti lety. Nedá se tedy důvodně předpokládat, že tento trend bude pokračovat? 

Znovu říkám, že bych si to velmi přál. Ale bohužel ani výrazný růst věku ve zdraví se bohužel v posledním období nekoná. Přestože si to můžeme přát.

Ale když ten člověk pracuje, třeba i ve fyzicky náročné profesi, tak tam nedochází k žádnému výraznému pokroku.

Já bych byl nejraději, kdybychom se soustředili na to, aby všechny tyto nároční profese byly nahrazeny nějakým typem robotického pracoviště a podobně. Ale to se bohužel zatím ve velké míře nekoná. Takže se ani nedá předpokládat, že tyto profese nebudou. 

A to o to víc je potom zdravotní stav zasažen touto kombinací. Česká ekonomika je založená primárně na průmyslu, nebo službách průmyslu. A tam je to pochopitelně jinak. 

Změnit by to mohla jedna věc, a to komplexní změna celého systému důchodového pojištění. To je přání premiéra Petra Fialy (ODS). Že za čtyři roky, co bude dál vládnout, budeme mít německé mzdy. Tak to se dostaneme do jiné situace.

A když to bude doplněno i jiným typem zdanění, tak se nemusíme bavit o změnách důchodového systému, protože prostředků bude dostatek. 

Poslechněte si celý rozhovor v audiu.