Sto tisíc pro Altnera

Názorným příkladem mohou být novinové titulky oznamující, že podle soudu Altner musí zaplatit sto tisíc korun. Mohlo by se tudíž zdát, že začíná tahat za kratší konec. Přitom soudce zmiňovanou sumou pouze ocenil fakt, že Altner porušil povinnost mlčenlivosti vůči bývalému klientovi, tedy ČSSD. Vzhledem k tomu, jak advokát informuje veřejnost o průběhu celé kauzy, by bylo velkým překvapením, kdyby unikl trestu. Zároveň je však třeba dodat, že rozsudek v tomto bodu o sporu mezi sociální demokracií a Altnerem vůbec nic nevypovídá. Z tohoto úhlu pohledu je zajímavější ta pasáž, která potvrzuje, že si advokát v příslušné smlouvě nestanovil nepřiměřenou odměnu. Za co ji má vyinkasovat, to prozradí stručný návrat do historie.

Na přelomu století se sociální demokracie dostala do prekérní situace. Hrozilo jí, že přijde o Lidový dům v centru Prahy. Tím by značně zchudla a její účinkování v první politické lize by bylo vážně ohroženo. S pomocí právníka Altnera nakonec nebezpečí zažehnala. Cena, kterou za to měla zaplatit, odpovídala zhruba deseti procentům z vysouzené částky. Jak už poněkolikáté potvrdil soud, není to požadavek nemravný. Navíc nic nenasvědčuje tomu, že by k podpisu smlouvy byla ČSSD donucena nějakým nátlakem. Šlo tudíž o standardní vztah, jehož podmínky by měly být splněny. Nestalo se tak.

Proč, na to zatím nedala sociální demokracie jednoznačnou odpověď. Lze si dobře představit, že kdyby jí výplata peněz komplikovala život, mohla se dohodnout na splátkovém kalendáři. Sociální demokracie však smluvní závazky tehdy ignorovala. Možná spoléhala na to, že jedinec proti silné politické straně nic nezmůže a že Altner na vymáhání závazků hned rezignuje, nebo po čase pochopí, že vede marný boj.

Není tomu tak a je velmi pravděpodobné, že sociální demokraté budou muset advokátovi něco zaplatit. Je samozřejmě sporné, zda by měla ČSSD uhradit vše včetně smluvního penále. Jeho sazba je vysoká a lze polemizovat o tom, zda není v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnout o tom může pouze soud. V této souvislosti bude důležité, co přesně obsahuje smlouva uzavřená o zastupování ČSSD Altnerem a jak ji vyhodnotí justice. To se zatím pravomocně nestalo, takže i nadále existuje možnost, že by skutečně mohli sociální demokraté ze stranické pokladny začít splácet miliardy korun. Stejně tak nelze vyloučit, že po definitivním verdiktu bude nakonec advokátovo počínání označeno za nestoudnost.

Spor samozřejmě nemusel narůst do dnešních rozměrů. Stačilo, aby významná politická strana v České republice dodržela smluvní závazky. To, že se tak nestalo, je dalším kamínkem do mozaiky politické kultury, která není zrovna na vysoké úrovni. Nelze se pak příliš divit tomu, že i v jiných sférách jsou často brány smlouvy jako bezcenné cáry papíru a velmi těžko se poškození domáhají nápravy. Ostatně spor mezi sociální demokracií a Altnerem se táhne už léta a není příliš pravděpodobné, že rychle skončí. Právník totiž tvrdí, že v případě potřeby se obrátí na štrasburský soudní dvůr.

Vzhledem k opakované medializaci celé kauzy je zřejmé, že takovýto spor se kvůli negativní reklamě sociální demokracii bez ohledu na jeho konečný výsledek vyplatil daleko méně, než kdyby včas a řádně uhradila desítky milionů korun, na které patrně měl podle smlouvy Altner nárok.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .