Štefan Margita: Opera mi byla nejprve k smíchu. Když jsem začal studovat zpěv, neuměl jsem ani noty

28. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Štefan Margita

Tenorista Štefan Margita se řídí krédem, že člověk má zpívat to, na co má, a nejkrásnější hudbou je pro něho potlesk spokojeného publika. To byl ostatně impulz, kdy se pro zpěv definitivně rozhodl, jak vypráví v Hovorech Vlastimila Ježka. „Na konzervatoř jsem nastoupil naprosto nepřipravený, ani noty jsem neznal. Ale když jsem měl po třech měsících zkoušky a spolužáci slyšeli, jak jsem se zlepšil, tleskali. To byl ten moment, kdy se mi to zalíbilo,“ vzpomíná Margita.

Původně se přitom chtěl Margita věnovat fotografii a chtěl ji i studovat. Místo vysoké školy ale nastoupil do komunálních služeb, kde fotografoval lidi a z nudy jim vybíral ty nejošklivější snímky. „Dostat se na FAMU bylo těžké, ze Slovenska tehdy brali pět šest lidí,“ připomíná.

Čtěte také

Když ho ale oslovila známá, zda by s ní nezkoušel zpět, pustil se do toho. A to ho nakonec dostalo na konzervatoř. „Musel jsem se naučit noty a hrát na klavír. Když jsem slyšel operu, bylo mi to k smíchu. V té době navíc neexistoval muzikál,“ vrací se do minulosti operní pěvec Margita.

Aplaus spolužáků tři měsíce poté, co se zpěvem na konzervatoři začal, ho přesvědčil, že se tomu chce věnovat. „Chtěl jsem to dělat, ale když dělat, tak pod podmínkou, že to budu opravdu umět,“ zdůrazňuje Margita. 

Jaké byly jeho další pěvecké i životní osudy? Poslechněte si bilancování Štefana Margity v pořadu Hovory.

autoři: Vlastimil Ježek , kac
Spustit audio

Související