Statisticky nejvíce sebevražd se odehraje v pondělí, v dubnu

Dnes je první dubnové pondělí a i když je venku hezky, tak to ještě nemusí věstit nic dobrého. Statisticky se totiž nejvíce sebevražd odehraje právě v měsíci dubnu, a co se týká dne v týdnu, tak v pondělí. Ve studiu je datový novinář Jan Boček.

Podrobná statistika datových novinářů zde.

V Česku nedávno odezněla ekonomická krize. Projevila se nějak na množství sebevražd?

„Projevila. Od sedmdesátých let v Česku každoročně množství sebevrahů klesalo, během krize počty sebevrahů dočasně vzrostly. Teď se ale zdá, že jsme se vrátili ke klesajícímu trendu. Počet sebevrahů znovu klesá od roku 2013, což sedí s koncem ekonomické krize.“

Zároveň jste mi ale říkal, že právě teď je tohle téma aktuální.

„Ano, je aktuální teď na jaře. Sociologové někdy od konce 19. století ukazují, že téměř všude na světě je nejvíce sebevražd na jaře a nejméně v zimě. Souvisí to zřejmě s přírodním cyklem: na jižní polokouli je vyšší sebevražednost v říjnu a listopadu, kolem rovníku není vidět žádná změna. Ukazuje se také, že v tradičních zemědělských společnostech jsou sezónní změny silnější, v moderních ekonomikách slabší. V Anglii dokonce podle jedné studie v posledních 30 letech sezónní výkyvy zmizely úplně. My jsme si zkusili sezónnost sebevražd ověřit na českých datech za posledních 10 let.“

Čtěte také

Co jste zjistili?

„Jarní i zimní výkyv se potvrdil. Navíc jsme objevili další sezónní změnu - na podzim jsou k sebevraždě náchylnější ženy. Podle jedné z teorií za to může právě přechod k moderní společnosti, kdy se vedle přírodních cyklů projevuje stále silněji vliv školního roku. Ostatně teorií, které roční cyklus sebevražd vysvětlují, je několik. Část mluví o biologických, jiné o sociálních příčinách. To právě podrobněji zkoumáme v článku na webu.“

Co třeba severské země? Je pravda, že jsou Skandinávci náchylnější k sebevraždě?

„Jen částečně, ze statistik nijak nevybočují. Mimochodem, i ve Skandinávii je nejvíc sebevražd na jaře, tedy ne během dlouhých zimních nocí. Nicméně je pravda, že ve studených zemích bývá vyšší sebevražednost než na slunečném jihu. Třeba Řecko má paradoxně třikrát nižší sebevražednost než Německo. Tradičně vysoká čísla má Pobaltí, kde je podle tamějších odborníků ve hře častý alkoholismus, na venkově chudoba a deprese z porobení Sovětským svazem, která do jisté míry přetrvává dodnes. Vysoká čísla jsou také v Koreji, Japonsku nebo Maďarsku. U všech těchto zemí jsme opět hledali příčiny i trendy v čase, jak si můžete přečíst v článku.“