Stát by teď měl podpořit matky samoživitelky a podnikatele, radí vládě majitelka Zásilkovny Kijonková
Zatímco optimismus podnikatelů mírně roste, u spotřebitelů sílí skepse. Lidé mají strach ze ztráty práce a zdražování. Vyplývá to z čerstvých údajů Českého statistického úřadu. „Přijde mi, že média veřejnost tak trošku straší tím, co se může stát na podzim. Naopak bychom jim měli říct, že se nemusí vůbec nic stát,“ míní podnikatelka Simona Kijonková.
Členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a majitelka Zásilkovny nepředpokládá, že by byla znovu zaváděna opatření z počátku pandemie. Nemoc se prý bude pravděpodobně šířit v lokálních ohniscích, s čímž se už dnes některé firmy potýkají.
„Je důležité spolupracovat s místní hygienickou stanicí a poslat zaměstnance do karantény. Doporučuji každému podnikateli, aby si připravil krizový scénář a představil ho ve firmě,“ uvádí Kijonková.
Čtěte také
Domnívá se, že není třeba, aby stát plošně podporoval spotřebu – ideální cestou je podle ní podpořit podnikatele a tím i jejich zaměstnance.
„Aktivních podnikatelů je dnes v České republice milion, to je 10 procent všech obyvatel. Když stát pomůže podnikatelům, vrátí se nám to v udržení zaměstnanosti. Lidé tak nebudou mít strach o místo, což povede k další spotřebě. Ekonomika je kolotoč a všichni jsou na sobě závislí,“ zdůrazňuje podnikatelka.
Ohrožené samoživitelky
Zároveň by se ale podle Kijonkové mělo diskutovat o podpoře nízkopříjmových skupin obyvatel, především pak samoživitelek a samoživitelů. „Z dat Klubu svobodných matek vyplývá, že velká část z nich má příjmy pod 10 tisíc korun měsíčně,“ upozorňuje.
Čtěte také
Právě těchto lidí se totiž nejvíce dotkla úsporná opatření zaměstnavatelů, kteří v krizi zkracovali pracovní úvazky a rušili dohody o pracovní činnosti.
V obecné rovině Kijonková souhlasí i s vyplacením takzvaného rouškovného, tedy jednorázového příspěvku ve výši pěti až šesti tisíc korun, o kterém nyní diskutuje vláda. Příspěvek by měli dostat senioři; podporu by si ale podle Kijonkové zasloužili všechny nízkopříjmové skupiny včetně právě samoživitelek.
Kijonková si pochvaluje činnost NERVu a jeho názorovou rozmanitost – jeho 17 členů pochází z řad makro a mikroekonomů, odborníků i podnikatelů. „Jsem ráda, že tam můj hlas zaznívá a je velmi hlasitý. V NERVu jsme s docentkou Švihlíkovou jen dvě ženy a je potřeba diverzita. Tématem matek samoživitelek se budu určitě dál zabývat,“ slibuje.
V čem Simonu Kijonková zklamala zkušenost s politikou? A jak média i stát zvládli podle ní začátek pandemie? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Petr Holub: Pozdě na daňovou reformu
Na příběhu o konci superhrubé mzdy nehraje zásadně jedna věc. Jistě nejde odmítnout, že se namísto superhrubé mzdy stane základem pro výpočet daně z příjmů mzda hrubá.
-
Lukáš Jelínek: Zajistí vláda zároveň zdraví i chod země?
Přestože máme srpen, vláda si to špacíruje po tenkém ledě. Poté, co jsme přečkali těžké jaro, potěšilo nás relativně klidné léto s minimem omezení.
-
Marek Hudema: Bláznivé nápady ekonomické
Někdy to vypadá, jako by koronakrize převrátila svět naruby. Co se ještě včera zdálo jako bláznivé, to je dnes normální.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
