Stát musí podpořit i zaměstnance. Bez jejich spotřeby se ekonomika propadne, varuje Středula

„Můžeme si dovolit rok či dva velkých deficitů kvůli epidemii covidu-19,“ míní člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavní ekonom Generali CEE Holding Miroslav Singer.

Čtěte také

Petr Holub: Snížit DPH? Opravdu nešťastný nápad

Program Antivirus považuje za funkční, za otázku ale považuje, zda je nutné ho rozšiřovat. „V tuto chvíli už nemáme žádná omezující opatření s výjimkou Karvinska. Je třeba rozlišit mezi firmou, která má problém kvůli koronaviru, a firmou, která má problém,“ podotýká.

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by měl být Antivirus prodloužen do konce roku a navíc by mohl být vylepšen tak, aby zaměstnavatelé dostávali od státu zálohy na mzdy.

Kurzarbeit by rovněž měl být uzákoněn, aby bylo možné tento nástroj pro pomoc firmám využít i v budoucnu. „Stát by tak zachoval kupní sílu zaměstnance, který by dostal částku ve výši 95 až 97 procent jeho příjmu,“ navrhuje šéf odborů.

V Německu přišli na to, že pokud zastabilizují kupní sílu, tak to je jediný způsob, jak ekonomiku neposlat do historického propadu.
Josef Středula

Podle podnikatelských svazů by to ale mělo být méně, zhruba okolo 80 procent. „Jestli si někdo z podnikatelů myslí, že když spotřebiteli odeberete 20 procent jeho příjmů, tak že bude spotřebovávat jako před krizí, tak se hodně mýlí,“ reaguje Středula.

Upozorňuje na to, že české HDP je z poloviny tvořené spotřebou a pokud ji nepodpoříme, tak se ekonomika propadne. Není proto podle Středuly možné podporovat jen podniky, myslet se má i na zaměstnance.

„Když zaměstnavatel zkrátí pracovní dobu, tak by doplatek měl dostat přímo zaměstnanec prostřednictvím úřadu práce. V Česku je to dnes tak, že zaměstnanec nedostane nic navíc, často přijde o 40 procent svého příjmu – to může ekonomice způsobit vážný problém,“ zdůrazňuje odborový předák.

Umělá zaměstnanost

Problémy ovšem už teď mají celé sektory ekonomiky, k nejpostiženějším patří nejen v Česku služby. Lépe by na tom mohlo být stavebnictví, do kterého by navíc mohli přijít zaměstnanci z průmyslu.

Čtěte také

Petr Šabata: Proč Angela Merkelová zachraňuje českou ekonomiku

Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR Jiří Nouza přesto letos očekává pokles okolo 10 procent, v oboru navíc dlouhodobě chybí pracovníci. „I kdyby se vše vrátilo k normálu a vrátili se Ukrajinci, Poláci nebo i Němci a Rakušané, kteří zde pracují na speciální strojích v rámci dopravního stavitelství, tak je tu nedostatek pracovních sil,“ uvádí.

Problém sehnat pracovníky má i společnost Linet, která vyváží nemocniční lůžka do více než stovky zemí světa – poptávka po nich podle jejího zakladatele Zbyňka Frolíka vzrostla v době pandemie o více než 50 procent.

„Sehnat lidi v době koronavirové krize je stejný, nebo možná ještě větší problém než dříve. Zdá se mi, že je tu umělá zaměstnanost, protože kvůli státním opatřením celá řada podniků drží volnou pracovní sílu na různých podporách a kurzarbeitu,“ upozorňuje.

Kvalitní zahraniční dělníky, kteří museli odcestovat, prý těžko mohou nahradit agenturní pracovníc. „Jsou velmi nespolehliví. Z 15 lidí, kteří v pondělí nastoupí, jich do konce týdne zůstane 5. To je velký problém,“ uzavírá Frolík

Poslechněte si více, speciál moderuje Martina Mašková.