Stát by měl proti placeným spolupracovníkům Ruska přitvrdit, míní bezpečnostní analytik Máca
Podle Bezpečnostní informační služby ruský agent v Česku platil vysoké částky za šíření propagandy, která se týkala války na Ukrajině, a využil k tomu i veřejně známé osobnosti. „Není to žádné překvapení. Podobný případ byl odhalen na Slovensku, kde tajná služba natočila vojenského přidělence ruské ambasády s redaktorem jednoho z proruských webů, jak mu předává peníze. Bylo jasné, že se to děje i u nás,“ vysvětluje bezpečnostní analytik Roman Máca.
Stát ale podle něj dělá málo pro to, aby k šíření propagandy nedocházelo:
„V tom pokulháváme. I když se tyto věci odhalí, tak se ten pracovník ministerstva zahraničí propustí a celé to utichá. V tom bychom měli přidat,“ dodává s odkazem na případ dlouholetého zaměstnance ministerstva spolupracujícího s ruskou rozvědkou, kterého loni na podzim odhalila BIS.
Před soud se sice začínají dostávat lidé, kteří schvalují ruskou invazi, šíří poplašné zprávy a nenávist vůči Ukrajincům, ale je to jen špička ledovce a lidé s vyhraněně proruskými názory podle průzkumů představují zhruba pět procent populace.
Čtěte také
„Zaštiťují se tím, že mají vlastní názor a že máme svobodu slova. Ale co s ní má společného to, když někdo za úplatu šíří propagandu režimu, který nám vyhrožuje jadernou válkou. Je třeba rozlišovat, když jde o nějakého pomatence, anebo někoho, kdo systematicky spolupracuje s ruskými tajnými službami.“
Právě proti placeným spolupracovníkům Ruska by prý měl stát přitvrdit, připouští ale, že z hlediska pravidel právního státu je to obtížné.
„Když tu někdo bude točit reportáže zaměřené proti České republice pro ruskou televizi a pomáhat Putinovu režimu, tak je to nelegální, ale u soudu je to těžké dokázat. Myslím, že je to systémová chyba a komplexní záležitost, kterou nelze vyřešit úpravou zákona. Ale většina lidí to i podle výzkumů vnímá jako problém,“ soudí.
Rusové zkouší, co se chytne
Šéf BIS Michal Koudelka varoval na začátku června, že ruská propaganda využije v Česku témata, která si už otestovala na Slovensku. Podle Mácy se témata proruské scény v obou zemích překrývají, ať už jde o konec podpory pro napadenou Ukrajinu, či touhu získat levný plyn z Ruska.
Čtěte také
„Ruská propaganda vyzkouší sto různých metod a typů obsahů a to, co se chytne, tak rozvíjejí dál. Na Slovensku dominuje heslo ‚už ani náboj na Ukrajinu‘ a ‚nenecháme zatáhnout Slovensko do války‘. A víme, co se dělo u nás před prezidentskými volbami,“ připomíná.
Hlavním favoritem slovenských voleb je Robert Fico, který podobná témata v kampani využívá. Máca se ale domnívá, že v jeho případě jde o pragmatickou volbu a způsob, jak za každou cenu uspět ve volbách.
Důvodů, proč má ruská propaganda a dezinformace větší úspěch na Slovensku než v Česku, je podle Mácy více. Obecně prý má propaganda autoritářských režimům větší potenciál v chudších zemích, protože využívá nespokojenosti obyvatel.
„Velmi dobře je na tom naopak Finsko, které má s Ruskem vlastní zkušenost a také vysokou životní úroveň. To se odráží také v úrovni vzdělání a celkově odolnosti té společnosti. Ale když se někde lidem žije hůře – byť mnohem lépe, než by se jim žilo v ruské gubernii –, tak je snadněji přesvědčíte, že je vše špatně. Bohužel Česko má blíže ke Slovensku než k Finsku,“ konstatuje.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Martin Fendrych: Kde se u nás berou proruské postoje?
Když člověk poslouchá názory lidí zaznamenané kupříkladu na Rajchlově demonstraci 16. září, musí se ptát: kde se to bere? Kde se berou postoje nakloněné Rusku?
-
Koubský: Je obtížné namalovat jasnou čáru, co vše je organizovaná ruská propaganda a má se blokovat
Evropská komise označila šest firem za strážce přístupu a stanovuje jim nové povinnosti, zároveň zveřejnila studii o nedostatečné regulaci ruské propagandy na sítích.
-
Historička Shore: Z nelogičnosti Putinovy propagandy mlátíme hlavou do zdi, ale Rusové jsou smíření
„Není to tak, že by Rusové byli tak nadšení z toho, že jdou masakrovat Ukrajince. Problém je v tom, že se smiřují s tím, co dělá tyranský režim,“ zdůrazňuje.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.