Martin Fendrych: Kde se u nás berou proruské postoje?
Když člověk poslouchá názory lidí zaznamenané kupříkladu na Rajchlově demonstraci 16. září, musí se ptát: kde se to bere? Kde se berou postoje nakloněné Rusku, vyčítající pomoc Ukrajině a kritizující nákup zbraní v době ruské agresivní expanze? Proč si tolik občanů neuvědomuje obří riziko, jež představuje Rusko, které nás prohlásilo za nepřátelskou zemi? Proč si myslí, že by válka skončila, kdyby Západ přestal pomáhat Ukrajincům, aby se bránili?
Pokusím se nabídnout několik příčin. Spisovatel Jiří Padevět srovnává dnešní dobu s třetí republikou a říká: „To, co je děsivě stejné, je ochota lidí věřit propagandě. To se vlastně line celou třetí republikou a zasahuje to bohužel i do činnosti tehdejších mimořádných lidových soudů, které vynesly poměrně dost rozsudků smrti, z nichž některé jsou slušně řečeno sporné.“
Čtěte také
Takže bod první představuje propaganda, dnes silně ovlivněná a živená dezinformacemi, ochotou lidí je přijímat jako informace. Vláda se bohužel dezinformacemi prakticky nezabývá, podceňuje je. A opozice je dokonce mnohdy šíří.
Proč ale lidé u nás nevidí, že jde o dezinformace? Proč naskakují na ruskou propagandu? Klíčovou roli tu hraje schopnost dezinformace rozlišit od pravdy, od informací.
Čtěte také
Podle Indexu mediální gramotnosti za loňský rok, který vytváří Open Society Institute – Sofia, ze 41 evropských zemí jsou na tom nejlépe Finsko, Norsko, Dánsko, Estonsko, Švédsko a Irsko. Díky kvalitě vzdělávání, svobodným médiím a vysoké důvěře lidí v instituce mají nejvyšší schopnost odolávat negativním dopadům dezinformací.
Česká republika je v indexu až na 18. místě a Slovensko, kde je situace viditelně horší a vliv ruské propagandy větší, dokonce až na 24. místě. Maďaři skončili 27., Turci 36. Index mediální gramotnosti, zdá se, docela přesně odpovídá stavu v těch zemích.
Máme co dohánět
Naprostou špičkou ve schopnosti rozumět médiím v době mocných sociálních sítí a intenzivního ruského vlivu je Finsko. Finové jsou úplně jinde než třeba my.
Čtěte také
Mediální gramotnost se tam stala součástí národních osnov nejen pro školáky, ale i pro předškoláky. Ve škole je součástí různých předmětů včetně výtvarné výchovy, kde se děti učí, jaké dojmy a představy vyvolává reklama. V občanské výchově ve Finsku probírají, co je to propaganda. Už malé děti se učí bezpečně používat internet.
Takový propracovaný systém nám chybí. Proč to Finové zavedli? Protože se potýkali s velmi silnou a velmi rozkladnou ruskou propagandou. My se s ní potýkáme taky, ale neděláme skoro nic.
A možná ještě jeden důvod, proč lidé skáčou Putinovi na špek. Naše země má v porovnání s jinými státy Evropské unie velmi nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí. Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) má u nás vysokou školu necelých 27 procent občanů od 25 do 64 let. V EU je to třetí nejnižší podíl. Relativně nižší počet absolventů je pouze v Itálii a Rumunsku. Celounijní průměr je 38 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí.
Máme co dohánět.
Autor je komentátor Aktuálně.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
