Je obtížné namalovat jasnou čáru, co vše je organizovaná ruská propaganda a má se blokovat, soudí Koubský

8. září 2023

Celkem šest firem označila Evropská komise za tzv. strážce přístupu, anglicky gate keepers. Jde o firmy Alphabet, Amazon, Apple, ByteDance, Meta a Microsoft. Evropská komise jim stanovuje nové povinnosti, zároveň zveřejnila studii o nedostatečné regulaci ruské propagandy na sociálních médiích.

Firmy musí uživatelům nabídnout snadný odchod ze své služby a tzv. interoperabilitu komunikačních služeb. Komunikátory třetích stran mohou vyžadovat, aby služby strážců umožnili uživatelům psát si i s uživateli jejich aplikací. Označené firmy mají půl roku na to, aby všem novým povinnostem dostály.

Předvídatelnější virtuální prostor

Evropská regulace v podobě aktu o digitálních trzích se týká strážců přístupu neboli velkých digitálních firem.

Čtěte také

„Ve virtuálním prostoru dnes trávíme podstatné části svých životů a je potřeba určit, co firmy smějí a nesmějí, aby byl tento prostor předvídatelným prostředím pro všechny,“ říká Koubský.

Nové povinnosti pro strážce jsou témata, která v minulých letech Evropská komise řešila v různých antimonopolních sporech s velkými firmami.

„Pokud se nějaká firma dopustí přestupku, bude ji Evropská komise moci sankcionovat a vyhne se mnohaletým sporům, trochu si tak zjednoduší práci,“ dodává.

Šíření propagandy na sítích

Sociální média nedokázala zabránit šíření ruské propagandy, tvrdí studie, kterou zveřejnila Evropská komise. Po ruské invazi na Ukrajinu se dosah obsahu šířeného prokremelskými účty podstatně zvýšil. Za první rok války zasáhl 165 milionů uživatelů a dosáhl 16 miliard zobrazení v Evropě.

Čtěte také

Opatření, která proti šíření dezinformací provozovatelé velkých sociálních médií přijali, nedokázala zabránit dalšímu nárůstu tohoto obsahu. Ruská federace podle studie nadále provozuje velké sítě účtů, které koordinovaně šíří lži nebo se pokoušejí útočit na lidi, kteří sdílejí pravdivé informace o válce na Ukrajině s cílem je umlčet.

Největší publikum oslovují na Facebooku, zásadně ale roste i jejich dosah na komunikační službě Telegram. Velký růst proruských dezinformací zaznamenala také služba X, dříve známá jako Twitter. Podle studie se jejich dosah zvýšil poté, co nový majitel služby Elon Musk zrušil některá opatření proti šíření dezinformací.

Propaganda vs. svoboda slova

Jednou z hodnot Západu je podle Koubského svoboda slova. Je to jedna z nejpodstatnějších charakteristik našich společností, a tím pádem nejsme příliš dobře vybaveni proti tomu, když tu svobodu slova, kterou garantujeme, někdo začne masivně zneužívat,“ míní.

Čtěte také

„Namalovat jasnou čáru, co vše je organizovaná ruská propaganda a má se blokovat, je velice obtížné. Kromě roviny konceptuální existuje technická neboli jak to vlastně zařídit, když technologie umožňují tomu, kdo propagandu šíří, se chovat velice pružně,“ dodává.

Koubský tvrdí, že nejsme vybaveni na to s tímto bojovat, na rozdíl od totalitního státu.  „Jsou věci, proti kterým se v rámci normálně fungující demokracie zasahovat nedá, protože se nebojuje proti cizí propagandě, ale proti legitimním názorům části společnosti,“ uzavírá.

Pokus o návrat hlasové služby Club House, sociální média a šíření proruské propagandy, konec Facebook News a oficiální strážci přístupu k internetu. To jsou témata pravidelného přehledu dění ve světě počítačů a internetu, kterým vás provází David Slížek a redaktor Deníku N Petr Koubský. Poslechněte si celý magazín Online Plus v audiozáznamu.

autoři: David Slížek , vsvo
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.