Ondřej Soukup: Ukrajinci a kremelská propaganda
Když Vladimir Putin plánoval se svými nejbližšími útok na Ukrajinu, počítal s tím, že jeho jednotky budou Ukrajinci vítat, nebo alespoň budou neutrální. Opak byl ovšem pravdou. Ruský vpád sjednotil ukrajinskou společnost zcela nevídaným způsobem. Patrně nikdy nebyla v moderních dějinách natolik soudržná ve svém odmítání ruské agrese.
Čtěte také
Válka již ale trvá skoro rok a půl a začíná se projevovat únava. Jak ukazuje sociologický výzkum provedený na objednávku organizace VOX Ukraine, některé argumenty kremelské propagandy nacházejí mezi Ukrajinci úrodnou půdu. Třeba čtvrtina dotázaných si myslí, že Západ využívá Ukrajinu pro své vlastní cíle a asi třetina si myslí, že něco je na tezi, že v zemi se šíří neonacistická ideologie. Pojďme se ale podívat na výsledky průzkumu podrobněji.
Ukrajinci ve své drtivé většině odmítají argumenty Kremlu, kterými obvykle zdůvodňuje svůj útok. Jako tezi, že Kyjev systematicky ničil města v doněcké a luhanské oblasti nebo že ukrajinské laboratoře vyvíjely biologické zbraně proti Rusům. Nebo třeba tezi, že Ukrajinci a Rusové jsou bratrské národy nebo dokonce jeden národ.
Čtěte také
Tato tvrzení odmítá mezi 82 a 93 procenty dotázaných. Dokonce tezi o bratrských národech podporuje jen osmnáct procent Ukrajinců. Před únorem loňského roku takových lidí bylo výrazně více. Stejně tak osmdesát procent Ukrajinců odmítá, že to byla Severoatlantická aliance, která vyprovokovala ruský vpád. 98 procent dotázaných označuje události v Buče a dalších městech za válečné zločiny.
Ovšem s tezí, že Západ používá Ukrajinu pro své vlastní cíle ve válce s Ruskem již souhlasí čtvrtina dotázaných. Mezi lidmi, kteří před válkou uprchli do zahraničí, je to celá třetina. Což nejspíše má souvislost s tím, že většina uprchlíků v Evropě pochází z východu země, kde podobné nálady byly vždy dosti rozšířené. Na druhou stranu, není to žádná katastrofa, tento argument odmítá šedesát procent Ukrajinců, tedy výrazná většina.
Skutečný neonacismus?
Ovšem hlavními tématy, které dodnes rozdělují ukrajinskou společnost a které existovaly dávno před loňským ruským vpádem, jsou dvě. Jedna je takzvaná “revoluce důstojnosti”, tedy protesty proti prezidentovi Viktoru Janukovyčovi z podzimu 2013, když Janukovyč odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií.
Čtěte také
Následné události, které skončily útěkem Janukovyče do Ruska, Kreml označuje za státní převrat. Souhlasí s ním přes třicet procent Ukrajinců. Nikoliv překvapivě hlavně z východu a jihu země. Tam totiž podpora Revoluce důstojnosti už tehdy nebyla vysoká.
Druhým rozdělujícím tématem je neonacistická ideologie. Mezi obyvateli menších měst a vesnic skoro polovina nesouhlasí s tvrzením, že na Ukrajině nejsou nijak rozšířeny neonacistické myšlenky. Ostatně celkem v zemi s touto tezí nesouhlasí přes čtyřicet procent dotázaných.
Můžeme se donekonečna bavit o tom, co je neonacistická ideologie, nakolik k ní můžeme řadit třeba vedení pluku Azov nebo ukrajinské nacionalisty a dokazovat, že se věru nedá dávat rovnítko mezi stoupence Adolfa Hitlera a drtivou většinu stoupenců ukrajinské krajní pravice. Jenže stejně tak se nad tím nedají zavírat oči. Po válce se tím budoucí ukrajinské vlády rozhodně budou muset zabývat.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka