Stát bobtná a vláda místo slibovaných úspor zvyšuje daně, kritizuje konsolidační balíček Hrnčíř z SPD

22. září 2023

Interview Plus

Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny odmítl prakticky všechny opoziční návrhy na změny v tzv. konsolidačním balíčku. Předlohu čeká závěrečné čtení ve Sněmovně a ministr financí by rád, kdyby vše bylo schváleno do poloviny října. „Celý ten konsolidační balíček je v podstatě daňový balíček. Kromě silniční a srážkové se zvedají prakticky všechny daně a vláda plánuje v příštích dvou letech vytáhnout z domácností a firem 73 miliard,“ upozorňuje poslanec Jan Hrnčíř (SPD).

Vláda podle něj plošně zvyšuje daně snad nejvíce v historii, což se prý nelíbí ani některým koaličním poslancům. „Budeme se je snažit přesvědčit, protože některé věci nedávají smysl. Třeba aby školkovné nebylo daňově uznatelnou položkou. Šance je malá, ale to neznamená, že to jako opozice máme vzdát a šoupat nohama,“ dodává.

Čtěte také

Konsolidační balíček se nám podle místopředsedy ANO Havlíčka vymstí nižším HDP. Dlouhodobě ne, říká Skopeček z ODS

Připouští zároveň, že i když by některé pozměňovací návrhy prošly, SPD pro balíček stejně nebude hlasovat, protože zvyšovat daně v situaci, kdy se prý nacházíme na hraně recese a klesají reálné mzdy, není dobrý nápad.

„Pozměňovacími návrhy se snažíme opravit vyložené nesmysly týkající se zvýšení daní kojenecké vody nebo některých hygienických pomůcek. Pokud by prošly všechny, tak by ten balíček prakticky přestal existovat,“ poznamenává.

Stát bobtná

Vládu kritizuje za to, že neplní sliby, že bude šetřit, redukovat státní aparát a digitalizovat agendy – má naopak více ministrů, přibylo také politických náměstků a vznikl nový úřad. Podivuje se také nad tím, proč i po konci českého předsednictví v Evropské unii funguje ministerstvo pro evropské záležitosti.

„Když se podíváme do návrhu státního rozpočtu, jak si vláda představuje šetření, tak největší položky tam jsou převedení plateb solárním baronům zpět na domácnosti. To je asi 14 miliard. Pak je tu pět miliard za zrušení slev na jízdné pro seniory, 2,5 miliardy na podporu bydlení nebo devět miliard ve školství, kde se počítá s propuštěním 20 tisíc kuchařek a školníků,“ vypočítává.

Čtěte také

Petr Šabata: Vláda se snaží dát do pořádku finance i na úkor obcí. To je vážná chyba

Vládě podle Hrnčíře chybí vize a analýza agend, které stát potřebuje. V posledních deseti letech prý například přibylo 80 tisíc státních zaměstnanců. Kritizuje také vyvádění dividend do zahraničí, na nichž každý rok odtékají stovky miliard korun, které se nedaří efektivně zdanit, stejně jako velké digitální platformy.

„Ony své peníze zdaňují jinde, a ne tam, kde ty zisky vznikají. Otázkou také je, zda srážková daň není příliš vysoká a jestli bychom ji neměli snížit, abychom přilákali další investory. Ale na to od vlády nemáme žádnou odpověď,“ uvádí.

Nárůst státních zaměstnanců podle Hrnčíře mimo jiné vyvolává umělou potřebu importovat pracovní síly ze zahraničí, protože firmám chybí. Také by navrhoval škrtnout dotace podnikům a neziskovým organizacím, další úspory lze podle něj hledat v provozních výdajích ministerstev.