Starý jako Metuzalém? Těžko. Lidé mohou žít maximálně 125 let. Podle vědců je to hranice daná přírodou
Podle starozákonní knihy Genesis se patriarcha Metuzalém dožil 969 let.Stále větší počet lidí se dožívá sto deseti a více let, biblického hrdinu ale asi jen těžko doženeme. Podle vědců zůstává přirozená hranice, kterou lidský organismus není schopen překročit, sto dvacet pět let. Zjištění odborníků z Lékařské školy Alberta Einsteina v New Yorku vyplývá z demografických statistik.
Smrti neutečeme
Vědci studovali data z matrik z USA, Japonska, Velké Británie a Francie. Konkrétně údaje o takzvaných "super-stoletých", tedy lidí, starších sto deseti let. A zjistili,že ačkoliv od šedesátých let minulého století přibývá lidi nad tuto věkovou hranici, tak nestoupá průměrný věk lidí ve skupině sto deset plus. Z toho usuzují, že lidstvo díky pokroku ve vědě a medicíně sice vyhrálo nad celou řadou nemocí, ale smrti stejně neutečeme. Potvrzuje to i gerontoložka Iva Holmerová, zakladatelka Gerontologického centra v Praze.
„Na základě zkušeností a vlastních odhadů se dá předpokládat, že ta hranice takového reálného dožití naší populace je opravdu někde kolem sto deseti sto dvaceti let. Je to také dáno tím, že se nikdo, až na naprosté výjimky, nedožívá delšího věku," říká Iva Holmerová. Pravděpodobně se tak jedná o fyziologickou hranici, kterou mají lidé zakódovanou v genech. Stejně to mají i další živočichové. Třeba u myší, které žily v ideálních podmínkách, vědci došli k hranici tisíc dnů. U psů je to pět tisíc dnů a u lidí kolem dvaceti devíti tisíc dnů.
Za vším hledej geny
To, že máme v genech zakódovanou maximální délku života je podle vědců vedlejší efekt našich dalších genetických predispozic. Jako je náš celkový vývoj před a po narozením, za vývin v dospívání a také za to, jak se rozmnožujeme. Na druhou stranu, konkrétní vědecké vysvětlení zatím neexistuje, všechno jsou to spíš teorie.
Být stále mlád
Na druhou stranu, i podle zmíněné studie existuje možnost, že se někdo dožije více než sto dvaceti pěti let. Je ovšem asi jedna ku deseti tisícům. Přesto malá naděje na kvalitní stáří nebo řekněme věčný život, existuje. A to v případě, že se vědcům podaří vyvinout způsob, jak přenést naše vědomí do počítače. Třeba Hannah Critchlowová z univerzity v Cambridge podle deníku Independent řekla, že pokud se podaří vytvořit počítač se sto biliony obvody, získáme v podstatě zařízení, podobné našemu mozku. A v něm bychom mohli setrvat na věky.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.