Start volební kampaně v USA

I přesto, že do samotných voleb zbývá ještě dobrých tři čtvrtě roku, dnešním dnem vstupuje předvolební kampaň do své absolutně nejaktivnější fáze. V titěrném státě Iowa proběhnou tzv. primárky, v nichž členská základna a stranický aktiv demokratů a republikánů zjišťují úroveň podpory jednotlivých uchazečů o nejvyšší úřad v zemi. 8. ledna obdobná "předvolba" proběhne ve státě New Hampshire, po nichž se pořadí kandidátů ještě více vytříbí, neboť tam se primárek mohou účastnit také tzv. nezařazení voliči, jejichž sympatie nakonec budou rozhodující. Nálady newhampshireských volitelů navíc ovlivní výroční zpráva statistického úřadu o stavu zaměstnanosti v zemi, jež bude zveřejněna zítra. Později v lednu primárky proběhnou také v Jižní Karolíně a v závěru měsíce na Floridě. Florida je jedním z nejlidnatějších států Ameriky, což vnese do zápolení nový důležitý ukazatel. 5. února v tzv. "velké úterý" se odehraje rozhodující souboj - po primárkách hned ve 22 státech bude prakticky rozhodnuto. Kdo se neudrží na špici pelotonu, opouští trať. Zbytek je už jedna velká show. V posledním týdnu srpna se v Denveru odehraje nominační sjezd Demokratické strany a o týden později v Mineapolisu velkou slávu budou mít republikáni. Pak se rozhostí ticho před bouří.

Primárky v Iowě mají vlastní půvabnou tradici, i když nepříliš dávnou - datují se od roku 1972. Zájem o účast zde nebývá příliš velká: kupříkladu v roce 2004 se jich zúčastnilo méně než 6% oprávněných volitelů, hlavně těch starších ročníků anebo představitelů extrémních křídel svých stran. Podpora svým oblíbencům je vyjadřována docela kuriózním způsobem - stoupenci jednotlivých kandidátů se shromažďují v rozích sportovních sálů či obecních síní, někdy dokonce i v obývácích rodinných domků a početnost hloučků je určována "baj očko". Význam těchto primárek je dán především tím, že jsou v naprostém středu pozornosti médií, neboť jsou jakýmsi odmávnutím celého klání.

Představme hlavní aktéry dnešního dějství. U demokratů jsou to Hillary Clintonová, John Edwards a Barack Obama. Celostátní průzkumy dávají největší šance šedesátileté Hillary, bývalé první dámě, nyní senátorce za stát New York. Ve svém programu akcentuje snahu zajistit zdravotní pojištění pro 47 milionů Američanů, kteří ho nemají. Svým oponentům vytýká nedostatek zkušeností s prací v Bílém domě, což je pravda: nikdo z nich nebyl ženou prezidenta. Kdyby byla zvolena, stala by se první ženou v prezidentském úřadě Spojených států. Barack Obama, 46-letý senátor ze státu Illinois, by byl zase prvním prezidentem černé pleti. Je zdatným táborovým řečníkem a v projevech zapáleně bičuje irácké tažení současné vlády. Stylizuje se do pózy outsidera, který přichází, aby vyčistil washingtonský Augiášův chlév. Celkově se má za to, že demokrati tentokrát navzdory zvyklostem jdou do veleb sevřenějším šikem než republikáni. U těch se do čela pelotonu propracovali čtyři borci, velmi různých váhových kategorií. Bývaly newyorkský starosta 63-letý Rudy Giuliani nikdy neopomene zdůraznit svou neohroženost během teroristického útoku 11. září 2001. Svou podporou práva na potraty a homosexuální svazky vyvolává nechuť mnoha náboženských horlivců, avšak nedávno získal překvapivou podporu vlivného evangelického kazatele Pata Robertsona. Největším překvapením mezi republikánskými uchazeči je nepochybně 52-letý Mike Huckabee, baptistický ministrant z městečka Hope ve státě Arkansas, kde se narodil také Bill Clinton. Je vynikajícím basistou a ostrovtipným diskutérem, který svým brojením proti potratům a gay-lesbické lásce získává srdce konzervativnějších voličů. Svou železnou vůli demonstruje tím, že dokázal zhubnout o padesát kilo. Odpůrci mu vyčítají nezkušenost v zahraniční politice. Senátor z Arizony John McCain vypadá na tomto pozadí jako velebný kmet, je mu 71 let. Profesionální voják s akademickým vzděláním má v očích Američanů jeden nezpochybnitelný životopisný trumf: v ´67 byl sestřelen nad Vietnamem a jako válečný zajatec strávil v tygřích klecích pět a půl let. Je konzervativec s neoliberálním smýšlením a protivník potratů. Podporoval a podporuje irácké tažení. Začátek kampaně se mu nevydařil, ale nyní na pozadí sílícího zklidnění irácké situace sbírá body. 60-letý guvernér státu Massachussets Mitt Romney, těžký pracháč s harvardským diplomem, se snaží mezi konzervativci být papežštější než papež. Už jeho otec v roce 1968 usiloval o republikánskou nominaci, leč marně. Kdyby Romney byl zvolen, stal by se prvním mormonským prezidentem v dějinách Spojených států.

Úplně nejposlednější průzkumy vypadají takto: 30% demokratických aktivistů by chtělo vidět jako prezidentského kandidáta Hillary Clintonovou, 26% Baracka Obamu, 25% Johna Edwardse. Je to nečekaně vyrovnaný závod. V republikánském stanu se sympatie volitelů z Iowy rozdělila ve větším rozptylu: 29% má na své straně Mike Huckabee, 25% Mitt Romney, 12% John McCain. Rudy Guiliani se propadl až na šesté místo. Již zítra ovšem toto pořadí nemusí platit - nahradí ho skutečnost.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .