Start II v Praze: Show nebo senzace?

Proč si oba státníci vybrali k podpisu právě Prahu, také nepřekvapuje. Přesně před rokem zvěstoval tehdy nově zvolený americký prezident na Hradčanském náměstí s fotogenickým panoramatem hlavního města ČR za zády, že se o snížení jaderných zbraní zasadí a vyzval Moskvu, aby spolupracovala. Za což mu ve Švédsku už dopředu dali Nobelovu cenu míru.

Teď tedy přijede na stejné místo spolu s ruským prezidentem splnit slib. A ani by moc nepřekvapilo, kdyby se tím pádem stal vážným kandidátem na příští nobelovku pro změnu i Medveděv.

Stopa v dějinách tedy po Praze v souvislosti s událostí, kvůli které bude od zítřka v hlavním městě kolabovat doprava a do manévrů se pustí snad všechny zdejší bezpečnostní složky, zůstane zcela určitě. Už teď se v Americe, jak potvrdil český velvyslanec ve Washingtonu Petr Kolář v rozhovoru na serveru idnes, mluví o Obamově loňském prohlášení jako o „pražské iniciativě“. Takže podpis smlouvy může prý klidně vejít do dějin jako „pražská dohoda“.

Podle Koláře je Praha ideálním místem k podpisu, protože si údajně Rusové všímají toho, že „Češi nejsou vůči Rusům paranoidní“, zatímco Washington považuje ČR za spolehlivého spojence. Připomeňme, že pověst Prahy jako až magické „křižovatky myšlenek“ rád pěstuje i Václav Havel.

Ale možná, že je to všechno prostší: oba prezidenti se kvůli podpisu smlouvy musejí setkat někde „na půl cesty“ a to evidentně narychlo. Praha si nacvičila bezpečnostní opatření už loni při Obamově návštěvě. A pražský Hrad je navíc sám o sobě přirozenou pevností uprostřed města.
Z tohoto hlediska by všechno mělo klapnout i tentokrát. Otázka nicméně je, jak zhodnotí tu eventuální „pražskou dohodu“ jednou historie. Smlouva o omezení počtu raket i jaderných hlavic, kterou oba prezidenti budou v Praze ve čtvrtek podepisovat, má totiž jednu dost zásadní vadu na kráse: Moskva k ní chce podle poradce ruského prezidenta Prichoďka připojit jednostranné prohlášení, že od smlouvy odstoupí, pokud získá dojem, že je Rusko ohrožováno americkým protiraketovým systémem v Evropě. To by údajně nastalo, kdyby se „kvalitativně a kvantitativně zvětšoval potenciál strategické protiraketové obrany USA“.

Dodejme, že jednostranné dodatky u smluv jsou vždycky nebezpečné, protože už předem shazují význam dohody. A to z toho důvodu, že nechávají dokořán otevřená vrata pro vycouvání z podepsaných závazků. Teprve čas tedy ukáže, zda nebude dohoda, která bude v Praze ve čtvrtek podepsána, jednostranně vypovězena dřív, než na podpisech obou prezidentů stačí oschnout inkoust. Jak si Washington strategickou obranu Evropy vlastně představuje, to by se totiž mělo začít rýsovat hned ve čtvrtek večer, kdy do Prahy přijedou na pozvání amerického prezidenta představitelé jedenácti středo- a východoevropských zemí. Od Rumunska po Pobaltí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.