Stanislav Holubec: Nešťastná revolucionářka. Myšlenkový svět a každodennost anarchokomunistky a feministky Luisy Landové-Štychové
Luisa Landová-Štychová byla jednou z našich prvních poslankyň – anarchokomunistka, feministka, bojovnice proti víře a po válce, navzdory nedostatečnému vzdělání, funkcionářka československé astronomické společnosti. Kniha Nešťastná revolucionářka historika Stanislava Holubce mapuje její život a srovnává její vlastní vzpomínky s dalšími prameny.
Autor hned v úvodu knihy vysvětluje, proč vlastně psal o ženě, která je víceméně zapomenuta a nepatří k předním historickým bytostem.
Čtěte také
Jednak je prý životopisů veřejně činných žen málo, nemnoho je také nezaujatých monografií o představitelích marxistické levice. A o samotné Luise chybí podrobnější práce navzdory tomu, že po sobě zanechala skutečně jedinečnou rozsáhlou písemnou pozůstalost – a nejde jenom o osobní dokumenty a články.
„V jejích ego-dokumentech, dopisech, denících, zápiscích se příznačně objevuje téma rodiny, každodennosti, rodinného rozpočtu a životní úrovně častěji, než tomu bývá u veřejně činných mužů, kteří si u popisu těchto oblastí vystačili s pár větami. Její zápisky představují vynikající pramen pro poznání sociálního prostředí pražského úřednictva a rodin levicové inteligence meziválečné doby i poválečných, zasloužilých a privilegovaných komunistických funkcionářů.“
Podnikavá puritánka
Podle svých vzpomínek byla už v dětství Luisa divočejší, chytřejší a podnikavější než ostatní děvčata a brzy ji zajímalo postavení žen. „Podle svých vyjádření začala toužit po rovnoprávnosti žen, když viděla despotické jednání dědečka s vlastními dcerami. Také ji prý zlobilo hrubé chování mužů vůči mnoha ženám ve vesnickém prostředí. Venkovské ženy trpěly alkoholismem manželů, strachem z otěhotnění i z nevěry.“
Čtěte také
„Sexuální náruživost mužů prý neměly rády, neboť neznaly potěšení ze sexu – ostatně ani Luisa se k něčemu takovému v zápiscích nikdy nepřiznala –, ale na druhou stranu ji kvitovali s povděkem jako důkaz jejich manželské věrnosti. Vesnické ženy, zhnusené ze svých primitivních manželů, bývaly platonicky zamilované do jemných učitelů, panských písařů, případně kněží. Konečně prý z Luisy udělala feministku výuka náboženství, neboť v katolické věrouce hrály ženy vždy podřadnou úlohu.“
Ukázky z knížky, kterou v roce 2022 vydalo nakladatelství Lidové noviny, čtou Ivana Machalová a Libor Vacek. Technicky spolupracuje Marek Stejskal. Připravila Veronika Kindlová. Celý pořad si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Idealistická komunistka a odhodlaná disidentka. Osudové ženy: Gertruda Sekaninová-Čakrtová
Gertruda Sekaninová-Čakrtová, přesvědčená komunistka, zkušená advokátka a diplomatka se v srpnu 1968 otevřeně postavila proti okupaci Československa.
-
Bořím a bouračka se mi daří. Zapomenutý komunista Janoušek, který kandidoval proti Masarykovi
Před osmdesáti lety, v březnu 1941, zemřel v Moskvě Antonín Janoušek. Přesvědčený komunista v létě 1919 vedl prešovskou vládu nelegální Slovenské republiky rad.
-
Od sebevraždy ji zachránil komunista a odborář správy jáchymovských lágrů
Juliána Lápková pochází z malé vesnice Vřesce nedaleko Tábora. Její rodina tady více než sto let hospodařila na 16 hektarech půdy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
