Stali jsme se světovou velmocí, chválí české úspěchy transplantolog Karel Filip

20. únor 2018
Chirurgové v pražském IKEMu při transplantaci ledviny

V oblasti transplantace orgánů odvádějí české kliniky a lékaři špičkovou práci, v mnohém jdou i vzorem. Jedním z těch, kdo se o to zasloužili, je Karel Filip z pražského IKEMu. Ten letos získal ocenění českého Koordinačního střediska transplantací za přínos v budování transplantačního programu.

„V IKEMu jsem se seznámil s celou nesmírně širokou problematikou transplantací, která zahrnuje de facto všechny medicínské obory včetně patologie,“ vzpomněl v Magazínu Leonardo lékař a bývalý ředitel institutu.

Program transplantace ledvin běžel v 90. letech v Česku sice už téměř rutinně, bylo ale třeba zorganizovat odběr a dárcovství orgánů. „Museli jsme vybudovat novou počítačovou infrastrukturu pro výběr vhodného příjemce pro ledvinu i spousta dalších organizačních kroků.“

Nejsložitějším úkolem bylo prý motivovat tehdejší vědecký tým, aby věnoval svou energii a úsilí právě tomuto programu. „Velmi výrazně nám pomohlo berlínské pracoviště profesora Neuhause, s jehož pomocí byl program v dubnu 1995 zahájen.“


„Odmítačů dárcovství orgánů je u nás velmi málo. Máme registr osob, které se nechtějí stát dárci. Je v něm něco kolem tisícovky lidí, což je zanedbatelná část populace.“

„Po bezmála třech desítkách let jsem se stali v celosvětovém měřítku bez přehánění velmocí. Máme oproti jiným zemím výhodu, že poměr čekatelů na orgány a dostupných orgánů je relativně příznivý. Například ve srovnání se Spojenými státy nejsou čekací doby na transplantace zdaleka tak dlouhé.“

U transplantace ledvin existuje alternativa v podobě dialýzy, takže je dost času hledat co největší shodu mezi dárcem orgánu a jeho příjemcem. „U jater nebo srdce jsou ale kromě shody v krevní skupině důležité i další parametry, a zde na čekací době velmi záleží. U srdce se sice objevily metody, které umožní překlenout dobu selhání orgánu, ale pro játra ani plíce tuto možnost zatím nemáme.“

Zatímco chirurgické postupy v transplantologii jsou už dnes víceméně rutinní záležitost, tak novinkou jsou multiorgánové transplantace. „Neustále se také odehrává pokrok v oblasti imunogenetiky, tedy potlačování odhojovací reakce organismu vůči cizímu štěpu, kterou se nám daří překonávat stále dokonalejšími postupy a léky.“


„Kvalita života je u pacienta po transplantaci podstatně lepší. Skutečně prodlužujeme nejen život, ale i jeho kvalitu. Dá se říct, že většina pacientů se vrací do normálního života, velká část chodí do práce, část z nich sportuje, dokonce i na vrcholové úrovni.“

Potřeba reoperace nebo výměny transplantovaného orgánů je běžnější u ledvin, ale lékaři retransplantují i játra. „V případě, že původní štěp selže. To se ale děje spíše v časných fázích po transplantacích, zatímco u ledvin je to až po určité době funkce štěpu.“

Expert vidí budoucnost oboru v imunogenetice. „Jestli se někdy podaří vypěstovat umělé orgány si netroufám odhadnout, i když tím směrem se výzkum ubírá. Spíš si myslím, že se podaří dosáhnout určitého pokroku v prevenci než v léčbě.“

„Uvidíme, jestli se nám dříve podaří opravit porouchané buňky tak, aby nedocházelo k selhávání orgánů, nebo jestli se nám dříve podaří vytvořit buňky umělé,“ shrnul vyhlídky transplantologie Karel Filip.

autoři:Veronika Paroulková, Ondřej Čihák
  • Věda
  • transplantace
  • IKEM
  • dárcovství