Srážka Země s Marsem. Ale v cizí soustavě
Povrch jedné hvězdy v souhvězdí Herkula zřejmě obsahuje zbytky planety podobné Zemi.
Bílý trpaslík NLTT 43806 je od nás vzdálen asi 50 světelných let. Data, která získal spektrograf HIRES na Keckově dalekohledu na Havaji dokazují, že má zcela ojedinělé chemické složení. Na povrchu naprosté většiny hvězd najdeme velké množství železa a malé množství hliníku (poměr asi 10:1). U bílého trpaslíka NLTT 43806 je tomu přesně naopak - množství hliníku výrazně převyšuje množství železa. Poměr těchto chemických prvků daleko víc než hvězdu připomíná složení svrchních vrstev planet podobných Zemi.
Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že na oběžné dráze hvězdy se v minulosti srazila dvě tělesa, z nichž jedno bylo podobné Zemi. Část jeho materiálu se rozptýlila do prostoru a dopadla na povrch hvězdy. Tím jej obohatila o hliník a další prvky, které jsou hojné v zemské kůře a plášti. Srážka, ke které podle astronomů došlo před 50 miliony let, byla podobná mnohem starší události v naší sluneční soustavě. Tady se před 4,6 miliardami let Země srazila s tělesem o velikosti Marsu a výsledkem jejich kolize byl Měsíc.
Zdroj: Astrophysical Journal
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
