SPORT JE VĚDA: Rekordy uvidíme naposledy v roce 2060, zjistili francouzští vědci

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02061134.jpeg

Rekordy. To je to, na co na olympijských hrách čekají sportovci i diváci, ale také sponzoři. Fyzické hranice člověka a nejlepší dosažené výkony se tak neustále o milimetry a setiny sekundy posunují, jsou ale rekordy, které odolávají už tři desítky let. Třeba ten atletky Jarmily Kratochvílové na 800 m. Kam až se hranice rekordů může posunout?

Před sedmi lety zaběhl jamajský sprinter Usain Bolt 100 m za dech beroucích 9 sekund a 58 setin sekundy. Tento světový rekord se spolu s dalšími více jak třemi tisícovkami rekordů zaznamenaných od roku 1896 stal podkladem pro analýzu vědců z francouzského institutu pro biomedicínu a epidemiologii ve sportu, kteří si položili otázku, kam až lze posouvat výkony sportovců.

Poslední zlepšení za 44 let

Jak připomíná profesor Libor Vítek z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zjistili, že lidský potenciál je v současnosti prakticky vyčerpán. „Zatímco před lety byla pravděpodobnost, že se překoná rekord, třeba 25 %, v současnosti, to je 0,05 %, takže by mělo docházet čistě na bázi zvyšování fyzické výkonnosti sportovců jen k velmi nepatrným změnám.“


Francouzští vědci pochopitelně nemohli opomenout ani nástup dopingu. Jakmile se začaly užívat anabolické steroidy, tak byly rekordy překonávány podstatně snadněji, ale když se zavedly metody detekce anabolických steroidů, došlo opět k poklesu rychlosti překonávání světových rekordů. Podobné to bylo s krevním dopingem erytropoetinem.

Podle francouzských vědců se proto posledního zlepšení světového rekordu dočkáme nejpozději v roce 2060. Jako první při tom narazí na nepřekonatelný strop atleti, následovat budou vzpěrači. Pokles pravděpodobnosti překonání světového rekordu přitom rozhodně neproběhl nějak rovnoměrně.

Největší nárůst zaznamenali vědci ve 20. a 50. letech minulého století, a to ne náhodou. „Jeden z těch významných faktorů byl genofond celkové světové populace. Tím se rozumí to, že čím více sportovců nebo lidí sportuje, tím větší je šance, že se uplatní genetické varianty, které umožňují překonávat světové rekordy,“ vysvětluje profesor Vítek. Typickým příkladem byl podle něho nástup černošských sportovců po 2. světové válce.

Výjimka – ženy v muslimských zemích

Jarmila Kratochvílová

Genofond je podle autorů studie prakticky vyčerpán – jedinou výjimku vidí u žen z muslimského světa, které nemají podle Libora Vítka v současnosti příležitost sportovat na vrcholové úrovni. Světové války a rozšíření genetického fondu byly však jen dva z faktorů, které francouzští vědci vzali v potaz.

Vedle nich zohlednili i zavedení nových disciplín, poválečný ekonomický rozvoj a technologický pokrok. Jeho dopady dobře ilustruje boom světových rekordů v plavání koncem minulého desetiletí. Jak připomíná biolog Jaroslav Petr, přičítat ho můžeme s největší pravděpodobností plavkám z nových materiálů snižujících odpor vody.

„Tyto plavky byly vyrobeny z nejrůznějších umělých materiálů a plavce v některých partiích těla stlačily, a to dost silně, takže mu vlastně přeformovaly tělo, které bylo aerodynamičtější a líp klouzalo vodou. Navíc plavky zachytávaly i určité malé množství vzduchu, takže toho plavce nadnášely,“ říká profesor Jaroslav Petr.