Spolupráce se spojenci, nebo okupace? Slovensko přijalo navzdory dezinformacím obrannou dohodu s USA

13. únor 2022
Evropa Plus

Na Slovensku začátkem února zaznívala slova o okupaci, o ztrátě suverenity, zrádcovství, bezpečnosti a zbraních, ale hlavně o Spojených státech a Rusku. Na pár dní tam přestalo být dominantní téma pandemie, přehlušily ho debaty k podpisu dohody o obranné spolupráci se Spojenými státy. Dokument je schválený a prezidentka Zuzana Čaputová ho ratifikovala. Jak se ale v této souvislosti objevilo přirovnání k okupaci z roku 1968 a proč se v zemi pod Tatrami tak daří dezinformacím?

Ve slovenské Národní radě bylo v první polovině února hodně rušno. Pískalo se, křičelo, vlály vlajky. Podobně to vypadalo i před budovou parlamentu v ulicích Bratislavy. Přestože jednání o podpisu dohody k obranné spolupráci se vedou už několik let, téma v cílové rovince ovládlo celou slovenskou veřejnost.

Ale o čem vlastně dohoda o obranné spolupráci se Spojenými státy je?

Letiště pro americkou armádu

Dokument umožňuje americké armádě využívat vojenská letiště Kuchyňa a Sliač. Slovensko také získá investice na modernizaci těchto objektů minimálně ve výši 100 milionů dolarů – to jsou v přepočtu víc než 2 miliardy korun. Vše nově vybudované nebo zrenovované bude pouze majetkem slovenské republiky

Čtěte také

O přítomnosti a činnosti amerických vojáků v zemi bude nadále v budoucnu rozhodovat slovenská vláda. Smlouva je platná na deset let a z Evropské unie už ji má většina států včetně Polska nebo Maďarska.

„Jsme členským státem Severoatlantické aliance, jsme součástí společných misí, jsme součástí společných cvičení. A tato smlouva má přispět k této spolupráci. Dohoda sama o sobě neřeší konkrétní bezpečnostní opatření, je to praktický nástroj. Je to rámcová smlouva, která má přispět k tomu, abychom posílili obranu naší republiky,“ zdůrazňuje prezidentka Zuzana Čaputová.

Prezidentka spolu s vládními představiteli vlády přesvědčuje už několik týdnů veřejnost o tom, že žádné nebezpečí s dohodou nehrozí. Reaguje na to, že se společností šíří zvěsti o tom, že se tím Slováci zříkají své suverenity.

Fico, Pellegrini a Žilinka

Dezinformační scéně se podařilo vyvolat v lidech strach a obavu z toho, že Spojené státy na Slovensko nic dobrého nepřinesou. To podporují i silní političtí hráči, třeba expremiér Robert Fico.

Čtěte také

Fico přitom stál v čele vlády, která před lety začala uzavření dohody s Washingtonem vyjednávat, stejně jako jeho nástupce Peter Pellegrini. Oba muži teď ale proti dokumentu bojují.

Největší měrou k obavám přispěl zřejmě generální prokurátor Maroš Žilinka. Muž, jehož funkce není politická, vstoupil do debaty a proti dohodě se ohradil. Přiložil 35 připomínek a odebral se jako jediný generální prokurátor zemí Evropské unie do Moskvy na oslavy 300. výročí založení Ruské prokuratury.

Slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka

Dohodu o obranné spolupráci navíc označil Žilinka za mnohem méně výhodnou než tu podepsanou v roce 1968 o okupaci Československa Sovětským svazem. To ještě více posílilo napětí v té části společnosti, která silně sympatizuje s Ruskem. A která na Slovensku rozhodně není menšinová.

Více uslyšíte v Evropě Plus Pavlíny Nečáskové, poslechněte si ji.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.