Spolupráce se spojenci, nebo okupace? Slovensko přijalo navzdory dezinformacím obrannou dohodu s USA
Na Slovensku začátkem února zaznívala slova o okupaci, o ztrátě suverenity, zrádcovství, bezpečnosti a zbraních, ale hlavně o Spojených státech a Rusku. Na pár dní tam přestalo být dominantní téma pandemie, přehlušily ho debaty k podpisu dohody o obranné spolupráci se Spojenými státy. Dokument je schválený a prezidentka Zuzana Čaputová ho ratifikovala. Jak se ale v této souvislosti objevilo přirovnání k okupaci z roku 1968 a proč se v zemi pod Tatrami tak daří dezinformacím?
Ve slovenské Národní radě bylo v první polovině února hodně rušno. Pískalo se, křičelo, vlály vlajky. Podobně to vypadalo i před budovou parlamentu v ulicích Bratislavy. Přestože jednání o podpisu dohody k obranné spolupráci se vedou už několik let, téma v cílové rovince ovládlo celou slovenskou veřejnost.
Ale o čem vlastně dohoda o obranné spolupráci se Spojenými státy je?
Letiště pro americkou armádu
Dokument umožňuje americké armádě využívat vojenská letiště Kuchyňa a Sliač. Slovensko také získá investice na modernizaci těchto objektů minimálně ve výši 100 milionů dolarů – to jsou v přepočtu víc než 2 miliardy korun. Vše nově vybudované nebo zrenovované bude pouze majetkem slovenské republiky
Čtěte také
O přítomnosti a činnosti amerických vojáků v zemi bude nadále v budoucnu rozhodovat slovenská vláda. Smlouva je platná na deset let a z Evropské unie už ji má většina států včetně Polska nebo Maďarska.
„Jsme členským státem Severoatlantické aliance, jsme součástí společných misí, jsme součástí společných cvičení. A tato smlouva má přispět k této spolupráci. Dohoda sama o sobě neřeší konkrétní bezpečnostní opatření, je to praktický nástroj. Je to rámcová smlouva, která má přispět k tomu, abychom posílili obranu naší republiky,“ zdůrazňuje prezidentka Zuzana Čaputová.
Prezidentka spolu s vládními představiteli vlády přesvědčuje už několik týdnů veřejnost o tom, že žádné nebezpečí s dohodou nehrozí. Reaguje na to, že se společností šíří zvěsti o tom, že se tím Slováci zříkají své suverenity.
Fico, Pellegrini a Žilinka
Dezinformační scéně se podařilo vyvolat v lidech strach a obavu z toho, že Spojené státy na Slovensko nic dobrého nepřinesou. To podporují i silní političtí hráči, třeba expremiér Robert Fico.
Čtěte také
Fico přitom stál v čele vlády, která před lety začala uzavření dohody s Washingtonem vyjednávat, stejně jako jeho nástupce Peter Pellegrini. Oba muži teď ale proti dokumentu bojují.
Největší měrou k obavám přispěl zřejmě generální prokurátor Maroš Žilinka. Muž, jehož funkce není politická, vstoupil do debaty a proti dohodě se ohradil. Přiložil 35 připomínek a odebral se jako jediný generální prokurátor zemí Evropské unie do Moskvy na oslavy 300. výročí založení Ruské prokuratury.
Dohodu o obranné spolupráci navíc označil Žilinka za mnohem méně výhodnou než tu podepsanou v roce 1968 o okupaci Československa Sovětským svazem. To ještě více posílilo napětí v té části společnosti, která silně sympatizuje s Ruskem. A která na Slovensku rozhodně není menšinová.
Více uslyšíte v Evropě Plus Pavlíny Nečáskové, poslechněte si ji.
Související
-
Před osmi lety byl východoukrajinský Charkov proruský. Teď je to jinak, lidé by se invazi bránili
Když v roce 2014 vypukl vojenský konflikt Ukrajiny s Ruskem, obsadili promoskevští ozbrojenci v Charkově vládní budovy. Teď už obyvatelé města prorusky naladění nejsou.
-
Západ se snaží zatáhnout do války nás a za všechno může Amerika, shrnuje sociolog postoj části Rusů
Jak se na hrozbu války dívá ruská společnost? Na to se pokouší odpovědět ruský sociolog Denis Volkov, ředitel nezávislého Střediska Jurije Levady.
