Společnost je ve stresu, protože jí to televize neustále říkají, myslí si publicista Fischer

7. červen 2023, aktualizováno

Stále ještě generální ředitel České televize Petr Dvořák vsadil podle filozofa a publicisty Petra Fischera na populistickou televizi, ale v dobrém slova smyslu. „To znamená být stále všude s divákem, aby měl pocit, že zaznamenává jeho život. To znamenalo neustálé rozšiřování jejich působení, ale také to byla dobrá strategie směrem k politikům. Protože ,když rozšiřujete‘ a máte víc diváků, které uspokojujete, plníte veřejnoprávní roli, máte nárok i na (koncesionářské) peníze.“

V Osobnosti Plus dodává, že tolik podle něj nepotřebujeme tzv. mediální divadlo. „Rozšiřování ČT bylo za cenu udržování poměrně levných stanic, které měly dělat fiktivní dojem, že oslovujeme úplně každého, protože děláme plošnou televizi se vším všudy. A to bylo zbytečné, protože si myslím, že ty peníze mohly být vynaloženy na program na ostatních kanálech, které ČT má.“

Čtěte také

„Proto se domnívám, že ČT šla populistickou cestou dělat divácké formáty, jako jsou třeba detektivky. I lidé, kteří tam pracují nebo se jí teoreticky dlouhodobě zaobírají, říkají, že jsou už unavení, protože detektivek jsou ,miliony‘ a nedá se na to už skoro dívat. Odpověď z televize: ,Lidé se dívají, sledovanost je vysoká,‘.“ 

Aktualizováno:
Generálním ředitelem ČT byl zvolen Jan Souček
Rada České televize ve svém středečním hlasování (7. června) v prvním kole nezvolila žádného z kandidátů, nejvíc hlasů dostali Jan Souček a Petr Dvořák, ve druhém kole nebyl vybrán nikdo, až ve třetím Dvořák získal čtyři hlasy a Souček 11 hlasů. 

„Ze zpravodajství se stala show, což není asi úplně špatně, ale musíme si uvědomit důsledky: jiný způsob vnímání politiky. My ji pak očekáváme i na té normální stagi, která už není mediální, stejně jako politici, kteří se tomu přizpůsobují. Dělají například z úsporného balíčku prezentační show.“

Zpravodajství jsou si podobná

Naše soukromé televizní stanice podle publicisty Fischera jdou ještě dál. „Forma zpravodajství v ČT se začala těm dalším intenzivně podobat, že když zrovna přepínáte, nevíte, na kterou se díváte. Bohužel se začínají často podobat i obsahově. Právě proto, že jsou programovány sledovaností, show a koncentrací na emoci nikoli na informaci.“

Čtěte také

„Zpravodajství by mělo být takové, aby splnilo to, co by mělo naplňovat, nikoli zarýt se do duše každého diváka, který se dívá tak, že už z ní nikdy nezmizí. Důležité je podat informace, které se momentálně ve světě dějí, a samozřejmě otevírat veřejnou diskusi.“

Fischerovi jde o vyvážení televizní show a informací. „Pokud ta show v určitých chvílích překračuje obsah, tak jste jí chtě nechtě ovlivněni. To znamená tím, co tam reportér dělá, jak se chová, co říká, jaká používá gesta – a to dokonce víc než informacemi, které říká.“

Publicista si totiž oblíbil německé a rakouské zpravodajství, o kterém zas další říkají, že je to nuda.

„Hodně se věnuji tomu, co se děje v německy mluvících zemích, a mně je toto zpravodajství bližší, protože v tom mají všechno – a hotovo za 15 minut. Žádné divadélko se u toho nedělá, kamera nejezdí přes celé studio, nedělají se v podstatě stand-upy, ale dozvíte se všechno podstatné. Pak jsou tam publicistické pořady, které to všechno podrobněji rozebírají,“ popisuje.

Předvádění show v televizích i politiky pak podle publicisty a filozofa vede k přenášení na diváky.

Čtěte také

„Publikum to dělá mezi sebou, mimo jiné na sociálních sítích nebo v ulicích. Pak máte potíže se s někým normálně bavit o politice, protože to velmi rychle přeroste v emoce a agresivní útočnou rozpravu. Což je důsledek širšího inscenování politiky za posledních 15 let… Nemůže za to jen ČT, ale celá žurnalistická kultura, která chce svět inscenovat tak, aby nebyl nudný.“

„Společnost je ve stresu, protože se neustále dívá v médiích na to, jak je ve stresu,“ komentuje. „Jsme samozřejmě všichni v napětí a stresu, ale televize to umocňuje, protože tam sami sebe utvrdíte, že to opravdu je ten stres. Sice vám poradí, kde se třeba pro něco přihlásit, ale problémy jen zvětšují,“ myslí si s tím, že bez těchto informací by si člověk nějak poradil i sám.

„Když se to tam ale neustále ,mele‘, tak máte viníka a už nepřemýšlíte o svém problému, ale spíš o tom, jak je to hrozné, že vám nikdo nepomohl. Samozřejmě některé soukromé televize to dělají ještě výrazněji, protože když se na ně díváte třeba hodinu, je to pomalu na sebevraždu. Protože všechno je špatně, politici ničemu nerozumí, máme hrozný svět a navíc ještě ta válka,“ dodává.

Hledá se generální ředitel

Ve středu bychom měli znát výsledek volby generálního ředitele České televize (ČT). „Pozorně to sleduji, protože je to důležitá funkce. Zejména v této napjaté a rozhárané době. Na veřejnoprávní televizi je upřena pozornost z obou stran a je důležité, jaký ten ředitel bude.“

O tento post ve vedení ČT se ucházeli: stávající generální ředitel ČT Petr Dvořák, šéf brněnského studia ČT Jan Souček, bývalý zpravodaj ČT z Bruselu Jiří F. Potužník nebo bývalý generální ředitel TV Prima Martin Konrád. Ředitelem ČT byl zvolen Souček.

Víc se dozvíte v Osobnosti Plus Barbory Tachecí, poslouchejte v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.