Přál bych si, aby 100 let bylo jen začátek. K tomu je třeba i standardní financování, říká šéf Rozhlasu a televize Slovenska

„Přál bych si, aby platil slogan, že 100 let je jen začátek. Abychom obhájili veřejnoprávní prostor a já ho za 5 let mohl odevzdat tak, aby byl financovaný standardním způsobem, aby byl respektovaný a abychom byli více zapojeni do světa on demand služeb. A rozhlasu bych přál mnoho spokojených posluchačů i zaměstnanců,“ uvádí.

Čtěte také

Rozhlas slaví sto let. Stále žijí lidé, kteří za svobodné rozhlasové vysílání nasazovali své životy

Machaj byl coby programový ředitel u toho, když se před více než 10 lety na Slovensku spojoval rozhlas s televizí. „Bylo to politické rozhodnutí, politici do jisté míry ten mediální prostor usměrňují. Ekonomicky to bylo výhodnější, vypočítali jsme, co všechno se dalo ušetřit. Snažili jsme se, aby se nešetřilo jen na rozhlase, ale i na televizi. Je fakt, že ta synergie až tak nefungovala,“ popisuje.

Podle svých slov se snaží o to, aby se rozhlas a televize personálně i programově propojily, ještě to ale dlouhou dobu zabere. „Rozhlas má pocit, že je to starší a zodpovědnější médium, které je do jisté míry v pozadí toho obrazu. Je to pravda, já sám trávím více času v Mlynské dolině, kde sídlí televize, než v tom rozhlasovém prostředí,“ připouští.

Státem placená média?

Machaj zdůrazňuje, že veřejnoprávní média musí o diváka bojovat, a to nikoli komerčními, ale veřejnoprávními prostředky – kvalitou a zajímavostí. To na Slovensku nabývá na důležitosti, od 1. července 2023 totiž Rozhlas a televizi Slovenska čeká velká změna ve financování s koncem koncesionářských poplatků.

„Koncesionářské poplatky by byly lepší, protože jsou garancí nezávislosti. Ovšem byli jsme v situaci, kdy se nám každý rok snižoval počet poplatníků o důchodce a zdravotně postižené a kromě toho nebyly poplatky 18 let valorizovány o inflaci,“ upozorňuje.

Čtěte také

Slovenskou televizi čeká výrazný „lifting“, prozrazuje nový generální ředitel RTVS Machaj

Chybějící financování nad rámec státem garantovaných částek bylo nutné každý rok dojednávat s ministerstvem kultury. „Bylo to za hranou únosnosti, protože téměř celý program mimo zpravodajství a aktuální publicistiky byl placen ze státního rozpočtu,“ popisuje.

Podle původního návrhu zákona měla slovenská veřejnoprávní televize a rozhlas dostávat sumu odpovídající 0,12 procenta HDP, což by reálně znamenalo ještě nižší rozpočet než dosud. Nakonec by to ale mělo být více, a to až 0,17 procenta HDP, což by už umožnilo další rozvoj.

„Financování je důležité, snažíme se prosadit, aby nebylo navázané na rozpočet ministerstva kultury, ale přímo na státní rozpočet. A také aby to byl ústavní zákon, aby politici neměli takovou chuť do toho zasahovat. Zatím to prošlo do druhého čtení,“ dodává.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.