Spojené státy stojí o pomoc NATO a OSN
Ze Spojených států už delší dobu zaznívají stále silnější hlasy volající po větším zapojení mezinárodního společenství do dění v poválečném Iráku. "Přivítali bychom větší zapojení a větší roli NATO v úsilí o stabilizaci Iráku. Rovněž bychom uvítali výraznější roli OSN," prohlásil ve čtvrtek šéf americké diplomacie Colin Powell. Projev, kterým se americký ministr zahraničí v sídle NATO v Bruselu obrátil na své kolegy ze zbývajících 18 členských zemí Aliance, je označován za jednu z nejvýraznějších žádostí Spojených států o mezinárodní pomoc v Iráku.
Powell ale nemluvil pouze o Iráku, nýbrž také o Afghánistánu. Tam už je zapojení NATO těžko přehlédnutelné od chvíle, kdy se Severoatlantická aliance, v rámci své vůbec první mise mimo evropský kontinent, ujala v srpnu letošního roku velení Mezinárodních bezpečnostních jednotek. V Iráku ale zatím NATO žádnou oficiální úlohu nemá. Pomáhá pouze nepřímo a to tím, že polsko-španělský kontingent, který působí na jihu země, může využívat kapacit NATO v oblasti logistiky a plánování.
Powell zdůrazňoval, že okamžitou prioritou pro NATO je Afghánistán. Ovšem to, co je v dlouhodobějším výhledu větší prioritou z hlediska Spojených států, prozrazoval důraz, který Powell kladl na možnou větší angažovanost NATO v Iráku. Diplomaté, na které se odvolává britský list Financial Times, spatřují za žádostí Spojených států o pomoc dvojí motivaci. Posílení role NATO v Afghánistánu je důležité z hlediska zajištění zdárného průběhu voleb v této zemi v polovině příštího roku. Polovina příštího roku je přelomovým okamžikem také v případě Iráku. Do té doby chtějí Spojené státy zajistit, aby politická odpovědnost za dění v zemi přešla do rukou přechodné irácké vlády vytvořené a fungující na podobném prinicipu, jako stávající přechodná vláda prezidenta Hámida Karzáje v Afghánistánu.
Spojené státy se rozhodly urychlit proces předávaní moci do rukou Iráčanů teprve před nedávnem. Dílčí změna strategie má dvě halvní příčiny: pokračující útoky proti spojeneckým silám v Iráku a blížící se prezidentské volby ve Spojených státech. Významný člen zahraničního výboru Senátu Kongresu Spojených států, demokrat Joseph Biden, je přesvědčen, že větší zapojení NATO do snah o stabilizaci Iráku je takřka nevyhnutelné.
Biden, kterého cituje páteční list International Herald Tribune, tvrdí, že se tak stane někdy v průběhu příštího roku. Podle senátora je rovněž zřejmé, že se krátí čas, po který bude v roli civilního správce Iráku působit Američan Paul Bremer. Jeho kompetence by mohly přejít na vysokého komisaře OSN, který by byl odpovědný Radě bezpečnosti.
Představy opozičních demokratů mohou zahraniční politiku Spojených států pouze ovlivňovat. Její konkrétní podobu určuje vláda, a ta je - a ještě celý příští rok zcela jistě bude - v rukou republikánského prezidenta George Bushe. Sbližování pozic republikánů a demokratů v názorech na další postup v Iráku a Afghánistánu je nicméně těžko přehlédnutelné.
Klíčová otázka ale zůstává stále stejná: Záleží na tom, zda budou Spojené státy ochotny podělit se o účast na politických rozhodnutích stejnou měrou, jakou jsou připraveny se dělit o náklady, rizika a bohužel také oběti spojené s poválečnou obnovou Iráku a Afghánistánu. Z projevu šéfa americké diplomacie v Bruselu lze s jistotou vyčíst jediné: Zájem Washingtonu o mezinárodní pomoc evidentně roste.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
