Spojené arabské emiráty mají prvního astronauta

Podle německé agentury DPA je vyslání prvního astronauta z malé, ale velmi bohaté země něčím víc než jen bojem o prestiž. „Jde o součást dlouhodobé a ambiciózní strategie,“ míní autor článku Simon Kremer.

Čtěte také

Spojené arabské emiráty chystají renesanci astronomie. Plánují vesmírnou sondu i kolonii na Marsu

Když Neil Armstrong vstoupil v červenci 1969 na Měsíci, Spojené arabské emiráty ještě ani neexistovaly. Bohatá ropná pole byla tehdy sotva objevena a rozvoj měla země teprve před sebou.

Stačilo ale pár dekád a v Abú Dhabí nebo Dubaji se tyčí impozantní mrakodrapy. A země míří ještě výš, do vesmíru. Podle DPA existuje určitá podobnost mezi popularitou současného německého astronauta Alexandera Gersta a Hazzy Mansúrího.

Rozdíl je jen v tom, že Gersta sleduje na Twitteru více než jeden a čtvrt milionu lidí, zatímco Mansúrí si dosud získal jen pět tisíc sympatizantů. Ale jeho popularita určitě poroste – na Mezinárodní vesmírné stanici bude například vůbec poprvé pořádat videoprohlídku a prezentaci experimentů v arabštině. To v roce 1985, kdy letěl do vesmíru první Arab, ještě možné nebylo.

Mladý kosmický program

„Relativně mladý kosmický program Emirátů není žádnou propagační akcí. V pozadí je celé průmyslové odvětví,“ podotýká šéf Evropské kosmické agentury (ESA) Johann-Dietrich Wörner. Spojené arabské emiráty sice zahájily přípravy na vyslání svého člověka do vesmíru teprve před dvěma lety, díky mezinárodní asistenci vše ale rychle dohnaly.

Mansúrí absolvoval výcvik v Rusku a nyní stráví na oběžné dráze osm dní. „Dobývání vesmíru bylo dlouhá léta věcí velmocenské prestiže. Buďto my, nebo oni, Rusko, nebo USA,“ říká Wörner. „Dnes je soupeření daleko přirozenější a převládá spolupráce. Jsou to skvělé časy, protože vesmír je všech,“ dodává.

Spojené arabské emiráty ale vysláním astronauta sledují i další cíl. Tím je snižování závislosti na ropě a transformace ropného státu ke vzdělanostní a inovativní ekonomice. Loni země vyslala na oběžnou dráhu svou už třetí družici s názvem KhalifaSat.

Na Mars do 100 let

A v roce 2020 chce poslat sondu na Mars. Má tam zkoumat atmosféru a klima. Vláda si představuje, že právě mise na Mars podnítí vědeckou a technologickou renesanci Emirátů v arabském světě. Abú Dhabí dokonce plánuje stavbu první obyvatelné stanice na Marsu. Lhůtu si ovšem země bere velkou – příštích sto let.

Podle agentury DPA se do vesmíru snaží dostat stále více zemí i soukromých společností. Letos podnikly lunární mise Izrael a Indie, i když té se její akce částečně nevydařila. Také Spojené státy hovoří o návratu na Měsíc.

„To, co zní jako science fiction, je ve skutečnosti obrovský ekonomický sektor,“ upozorňuje Wörner. Cestování do vesmíru je podle něj hnacím motorem inovace. Podmínkou ovšem je, aby měl stát rozvinutou infrastrukturu. „Cestování do vesmíru nebylo nikdy tak aktivně připravované jako dnes,“ dodává šéf Evropské kosmické agentury.

Do vesmíru se zatím včetně sedmi turistů podívalo 560 astronautů ze 38 zemí světa. Žen bylo doposud na oběžné dráze 63. Nejvíce lidí, a to 342, vyslaly do vesmíru Spojené státy, následuje Sovětský svaz a Rusko se 121 kosmonauty, vypočítává DPA.