Papež František zavolá posádce ISS. Vatikán financuje rozsáhlý astronomický výzkum

Ruský kosmonaut Anton Škaplerov na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS)
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ruský kosmonaut Anton Škaplerov na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS)

Doslova rozhovor s nebesy zažije ve čtvrtek papež František. Nebude rozmlouvat s Bohem, ale jen s posádkou Mezinárodní vesmírné stanice. Byť katolická církev může v historickém kontextu působit jako protivědecká instituce, faktem je, že Vatikán financuje rozsáhlý astronomický program, vlastní astronomickou observatoř ve městě Castel Gandolfo a k výzkumu využívá i observatoř v arizonském Tucsonu.

V současné době se církev zabývá vesmírem zejména pro pochopení toho, jak realita, kterou podle věřících stvořil Bůh, vlastně funguje. Podle faráře a genetika Marka Váchy k sobě věda a církev nerozlučně patří.


Hmota je těhotná životem – tak jako třeba gravitace je vlastnost hmoty – takže schopnost vyvinout se do života může být univerzální vlastnost hmoty, ale je úplně klidně možné, že jenom na jednom jediném místě vesmíru se tak stalo. A to je na naší planetě. A jestli těch míst je víc, to nevíme. Jediné, co můžeme říct, je, že tady tento vesmír má kapacitu být vědomým. A aspoň v jednom případě se tak stalo.Marek Vácha

„Třicet či víc kráterů na Měsíci je pojmenováno podle jezuitů, celý obor – genetiku – založil řeholník Johann Gregor Mendel a autorem teorie velkého třesku je belgický kněz Lemaître, takže přístup katolické církve k vědě je vlastně pořád stejný. A pokud tam byly nějaké konflikty, tak byly v podstatě dva. Byla to kauza Galilei v roce 1623 a potom samozřejmě Darwin.“ Jak u Galilea, tak i u Darwina jde ale podle Váchy hlavně o metodologický, ne přímo faktický spor.

Církev by podle všeho nevykolejil ani případný objev mimozemského života. Třeba podle vatikánského astronoma José Funese je mimozemský život pravděpodobný. Sám papež František se před lety vyjádřil v tom smyslu, že kdyby za ním přišli Marťané, klidně by je pokřtil. I svatý František z Assisi před skoro tisíci lety polemizoval o tom, že pokud Bůh stvořil život i mimo dosah církve na Zemi, mohl ho stvořit i ve vesmíru.

Církevní zájem o vesmír není záležitostí jen poslední doby. Katolíci se o astronomii zajímají už stovky let, a to hlavně kvůli přesnému určení některých pohyblivých církevních svátků, jako jsou třeba Velikonoce. Katolická církev ale aktivně podporuje také výzkum Marsu nebo sekvenování lidského genomu.