Špinavá prasata jsou zdravá prasata
Žít tak trochu jako prasátko se občas vyplatí. Nová studie ukazuje souvislost mezi životem ve "špinavém" venkovním prostředí a správným fungováním imunitního systému.
Britští vědci pracovali se skupinou 54 selat, která po narození rozdělili do tří typů prostředí - venkovního, vnitřního a vnitřního izolovaného, ve kterém selata denně dostávala antibiotika. Selata vědci postupně utráceli a studovali složení jejich střevní mikroflóry. Zjistili, že 90 % bakterií ze střev selat, která se rochnila ve venkovní špíně, pochází z kmene Firmicutes. Většina těchto bakterií patří mezi laktobacily, které jsou známé svými probiotickými účinky a dokážou organismus chránit před potenciálními patogeny, jako je Escherichia coli nebo Salmonella. U selat z vevnitř chované skupiny tvořily tyto "přátelské" bakterie 70 % střevní mikroflóry a u selat z izolovaného chovu jen 50 %.
Věc také zjistili podstatné rozdíly v expresi genů pro různé složky imunitního systému. U zvířat z vnitřního a izolovaného chovu byly aktivnější geny, které se podílejí na zánětlivých reakcích imunitního systému a syntéze cholesterolu. Selata z venkovního prostředí měla naproti tomu vyšší expresi genů, které ovlivňují funkce bílých krvinek označovaných jako T lymfocyty. O tom, že "přátelské" střevní bakterie ovlivňují vývoj imunitního systému a vnímavost k alergiím a chorobám, imunologové hovoří už dlouho. Výsledky nové studie jsou ale první, které ukazují na přímé propojení mezi "životem ve špíně", zdravím imunitního systému a expresí genů.
Zdroj: NatureNews
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
