Speciální simulátor mozku – další pokrok umělé inteligence

Odborníci firmy IBM se zaměřili na vývoj simulátoru mozku
Odborníci firmy IBM se zaměřili na vývoj simulátoru mozku
Cílem projektu SyNAPSE, podporovaného agenturou DARPA, je vytvořit plně hardwarovou analogii kognitivní neurální sítě, která funguje v lidském mozku.

Protože je tento úkol velmi složitý, odborníci firmy IBM se nejdříve zaměřili na vývoj odpovídajícího simulátoru, který bude předběžně testovat různé děje v podobných systémech. Pro tento simulátor také vyvíjejí adekvátní programovací jazyk a algoritmy z oblasti umělé inteligence.

Název SyNAPSE je anglickou zkratkou pro poněkud košaté slovní spojení Systems of Neuromorphic Adaptive Plastic Scalable Electronics (Systémy neuromorfní adaptivní plastické a škálovatelné elektroniky). Hlavní nutnou podmínkou pro stavbu reálného „mozkupodobného“ počítače je vývoj tzv. neurosynaptického čipového jádra. Toto jádro bude obsahovat stovky “neuronů”, resp. pamětí a proměnlivý hardware, který bude moci propojovat tyto prvky mezi sebou podle měnících se požadavků v reálném čase, podobně jako se v mozku operativně propojují sousední neurony pomocí nervových spojení zvaných synapse (odtud pochází i samotný název projektu).

Bezprostředním cílem je ale vývoj výpočetně masivního a paralelního simulátoru se speciálním programovacím jazykem (Corelet programming language), jehož cílem má být právě takové čipy a jejich systémy navrhovat a testovat je ještě předtím, než budou reálně existovat. Zmíněný programovací jazyk by měl být schopen řešit mnoho jednoduchých spolupracujících úkolů najednou a ve výsledku zejména rozeznávat obrazce a struktury různého druhu v okolním světě, včetně chování různých objektů. Momentálně pokrývá simulátor asi 2 miliardy neurosynaptických jader (což odpovídá 530 miliardám neuronů) a 100 bilionů synaptických spojení mezi nimi, což se již kvantitativně vyrovná lidskému mozku. Systém běží na dnes druhém nejrychlejším superpočítači světa - Sequoia.

Odborníci si od neurosynaptických čipů slibují, že na jejich základě pracující počítač se bude umět sám učit a adaptovat na měnící se podmínky, podobně jako mozek lidský. Právě tento způsob by mohl být cestou k “myslícím” (kognitivním) počítačům, což je vlastně hlavní cíl vědní disciplíny, zvané umělá inteligence.

Zdroje: GigaOM, IBM, IEEE Spectrum, Kurzweil AI, Popular Science, Artificial Brains, Wikipedia