Špatný kamarád
Slovensko, přestože volilo později, už má novou vládu, zatímco u nás je, zdá se, v nedohlednu demise té staré. Ne vždy je ale rychlost v povolebním vyjednávání zárukou dobrého pořízení, a v případě Slovenska budí výsledek rozpaky. Znechuceni přitom nejsou pouze stoupenci dosavadního kurzu, tedy ti lidé na Slovensku a v Evropě, kteří s respektem oceňovali způsob, jakým vlády Mikuláše Dzurindy vyvedly Slovensko z mezinárodní izolace. Na nového slovenského premiéra se zlobí i socialistická frakce v Evropském parlamentu, která včera navrhla vyloučit Směr-sociální demokracii z Evropské socialistické strany.
Důvodem je výběr koaličních partnerů, především Slovenské národní strany, jejíž stanoviska jsou podle evropských socialistů neslučitelná s jádrem sociálně demokratických hodnot. Pikantní ovšem je, že členem Evropské socialistické strany je i česká sociální demokracie, jejíž předseda Róberta Fica před volbami výrazně podporoval. Dnes by byl možná Jiří Paroubek rád, kdyby jeho přátelství s Robertem Ficem bylo rychle zapomenuto. Kamarádit s politikem, který spolupracuje s xenofobními ultranacionalisty, jak je Slovenská národní strana v Evropě vnímána, není žádná výhra.
Vrásky by měl mít náš premiér už při představě, že nového slovenského premiéra může napadnout zamířit na první oficiální státní návštěvu zrovna do Prahy. Pro takový případ by měl mít připravenu odpověď, že je silně nachlazen. Nemíni-li tedy přijetím svého přítele Fica naznačit, že mu na rozdíl od přítele Rasmussena spojenectví slovenských sociálních demokratů s krajně pravicovou, rasistickou a netolerantní stranou nevadí. Politický instinkt by měl našemu premiérovi alespoň dodatečně říct: Fica nebrat. A nezvat.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
