Španělští lovci jedli morek chobotnatců

Koncem středního paleolitu žili na území dnešního Španělska mamuti a vyhynulí sloni rodu Palaleoloxodon. Jestli je zdejší lovci a sběrači častěji využívali jako zdroj potravy, zatím nebylo příliš jisté. Kosterních nálezů je hodně, ale stopy po lidském konání najdeme jen na několika málo z nich. Kosti chobotnatců totiž pokrývá silná fibrózní membrána, kvůli které kamenné nástroje použité k odřezávání masa nemusely na kostech zanechat žádné stopy. Nyní se však našel velmi přesvědčivý důkaz. Získal jej tým španělských archeologů, zooarcheologů a geologů, který prováděl vykopávky na nalezišti Preresa v Madridu.

Na ploše 255 čtverečních metrů vědci našli kromě 754 kamenných nástrojů zhotovených z pazourku a křemence také 82 kostí, které patřily jedinému chobotnatci. Nález je starý 84 000 let. Jestli šlo o mamuta či slona, zatím nebylo určeno. Jisté však je, že paleolitičtí lidé zvíře ulovili a snědli nebo alespoň využili maso z jeho mršiny. Na některých kostech jsou zářezy, které vznikly při odřezávání masa, a také stopy po dobývání morku z vnitřku kostí. Podobných důkazů konzumace morku je velice málo. Důvodem je zřejmě to, že morek (správněji kostní dřeň) se z velkých kostí dostává jen těžce a potřebné tuky lidé snadněji získávali například z mozku zvířete.

Na některých kostech jsou zářezy, které vznikly při odřezávání masa.|foto: Joaquín Panera

Zdroj: Plataforma SINC, Journal of Archaeological Science