Soudci nemohou být přísnější, brání jim zákoník, kritizuje nízké tresty za týrání zvířat advokát

Množírna psů
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Množírna psů

Sněmovna odmítla zpřísnit tresty za týraní zvířat a nepodpořila ani návrh na zavedení nového trestného činu chovu zvířat v nevhodných podmínkách. Měly by za týrání zvířat nebo pytláctví platit razantnější sazby než dosud?

„Jsem přesvědčen, že není možné spojovat týrání zvířat a týrání lidí. Musíme držet určitou hierarchii. Ta byla dlouho zkoumána... a výsledkem je kompromis v podobě zákona, který jsme schválili,“ říká v pořadu Pro a proti poslanec KDU-ČSL Stanislav Juránek.

Jde prý hlavně o záležitost moci soudní. „Právníci říkají, že dnešní stav umožňuje přísnější postup, ale ten musí být pohledem soudců. Já jako lesák mám rád zvířata a jsem přesvědčen, že musí být rozdíl... Měli bychom mít určitou rovnováhu v ochraně lidí a zvířat.

Mezi týráním lidí a týráním zvířat je velký rozdíl... Je důležité si říci, kde je hranice tohoto zločinu... Sněmovna většinově řekla, že zůstane horní hranice trestu 5 let... Já považuji za chybnou především soudní praxi, tedy že soudci nedávají vyšší tresty.
Stanislav Juránek

Zákon prý ale definoval a zpřesnil, jakým způsobem je možné v těchto případech postupovat. „A my jsme dospěli k názoru, že je norma dostatečným nástrojem. Dospěla k tomu většina Poslanecké sněmovny.“

„Setkal jsem se třeba s lidmi, kteří tvrdili, že... kapr je také člověk... Došlo k velkému posunu, jak se kapři prodávali dřív a jak dnes. Lidé se musí něčím živit... U nás jsou kapři věc běžná, je to tradiční jídlo a nevidím důvod, proč by se to mělo měnit,“ konstatuje Stanislav Juránek (KDU-ČSL).

Týrání zvířat a lidí je srovnatelné. U lidí ale platí až dvakrát přísnější sazby

„Zvýšení trestních sazeb za týrání zvířat je nezbytné, zejména z hlediska praxe. Naše novela měla umožnit, aby nejbrutálnější formy týrání zvířat nebyly už jen pouhé přečiny... a bylo možné ukládat i nepodmíněné tresty,“ vysvětluje místopředseda spolku Hlas zvířat a advokát Robert Plicka.

Podle něj je možné srovnávat týrání zvířat a lidí. „Trestná činnost na lidech je často až dvakrát přísnější, než ta stejná u zvířat... Sazby za týrání zvířat které navrhujeme, tedy 2 až 6 let, jsou shodné třeba s vraždou člověka surovým a trýznivým způsobem..., kde je sazba 15 let až výjimečný trest.“

Soudci právě nemohou být přísnější, protože trestní zákoník v paragrafu 55 jim říká, že pokud horní hranice trestní sazby nepřevyšuje 5 let..., tak u prvopachatele není možné uložit nic jiného než podmínku.
Robert Plicka

Advokáta mrzí, že tradice Vánoc je doprovázena masovým zabíjením kaprů a „potoky krve na ulicích“. „Myslím, že to není správný pohled pro děti, což mi snad z hlediska KDU-ČSL potvrdí i pan poslanec.“

„Cílem není všem zakazovat jíst kapry, ale ptát se, jestli je v pořádku masový prodej a utrpení zvířat při transportu... Pokud někdo kapra chce, je možné si zajít do výlovu. Pro takového kapra je menší utrpení, když bude usmrcen hned po vylovení,“ upozorňuje Robert Plicka.

Spustit audio

Související