Soudci nemohou být přísnější, brání jim zákoník, kritizuje nízké tresty za týrání zvířat advokát

23. prosinec 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Množírna psů

Sněmovna odmítla zpřísnit tresty za týraní zvířat a nepodpořila ani návrh na zavedení nového trestného činu chovu zvířat v nevhodných podmínkách. Měly by za týrání zvířat nebo pytláctví platit razantnější sazby než dosud?

„Jsem přesvědčen, že není možné spojovat týrání zvířat a týrání lidí. Musíme držet určitou hierarchii. Ta byla dlouho zkoumána... a výsledkem je kompromis v podobě zákona, který jsme schválili,“ říká v pořadu Pro a proti poslanec KDU-ČSL Stanislav Juránek.

Jde prý hlavně o záležitost moci soudní. „Právníci říkají, že dnešní stav umožňuje přísnější postup, ale ten musí být pohledem soudců. Já jako lesák mám rád zvířata a jsem přesvědčen, že musí být rozdíl... Měli bychom mít určitou rovnováhu v ochraně lidí a zvířat.

Mezi týráním lidí a týráním zvířat je velký rozdíl... Je důležité si říci, kde je hranice tohoto zločinu... Sněmovna většinově řekla, že zůstane horní hranice trestu 5 let... Já považuji za chybnou především soudní praxi, tedy že soudci nedávají vyšší tresty.
Stanislav Juránek

Zákon prý ale definoval a zpřesnil, jakým způsobem je možné v těchto případech postupovat. „A my jsme dospěli k názoru, že je norma dostatečným nástrojem. Dospěla k tomu většina Poslanecké sněmovny.“

„Setkal jsem se třeba s lidmi, kteří tvrdili, že... kapr je také člověk... Došlo k velkému posunu, jak se kapři prodávali dřív a jak dnes. Lidé se musí něčím živit... U nás jsou kapři věc běžná, je to tradiční jídlo a nevidím důvod, proč by se to mělo měnit,“ konstatuje Stanislav Juránek (KDU-ČSL).

Týrání zvířat a lidí je srovnatelné. U lidí ale platí až dvakrát přísnější sazby

„Zvýšení trestních sazeb za týrání zvířat je nezbytné, zejména z hlediska praxe. Naše novela měla umožnit, aby nejbrutálnější formy týrání zvířat nebyly už jen pouhé přečiny... a bylo možné ukládat i nepodmíněné tresty,“ vysvětluje místopředseda spolku Hlas zvířat a advokát Robert Plicka.

Podle něj je možné srovnávat týrání zvířat a lidí. „Trestná činnost na lidech je často až dvakrát přísnější, než ta stejná u zvířat... Sazby za týrání zvířat které navrhujeme, tedy 2 až 6 let, jsou shodné třeba s vraždou člověka surovým a trýznivým způsobem..., kde je sazba 15 let až výjimečný trest.“

Soudci právě nemohou být přísnější, protože trestní zákoník v paragrafu 55 jim říká, že pokud horní hranice trestní sazby nepřevyšuje 5 let..., tak u prvopachatele není možné uložit nic jiného než podmínku.
Robert Plicka

Advokáta mrzí, že tradice Vánoc je doprovázena masovým zabíjením kaprů a „potoky krve na ulicích“. „Myslím, že to není správný pohled pro děti, což mi snad z hlediska KDU-ČSL potvrdí i pan poslanec.“

„Cílem není všem zakazovat jíst kapry, ale ptát se, jestli je v pořádku masový prodej a utrpení zvířat při transportu... Pokud někdo kapra chce, je možné si zajít do výlovu. Pro takového kapra je menší utrpení, když bude usmrcen hned po vylovení,“ upozorňuje Robert Plicka.

autoři: Veronika Sedláčková , Ondřej Čihák
Spustit audio

Související