Utajené psí množírny
Místnosti, kde žijí feny v nevyhovujících podmínkách a rodí jedno štěně za druhým. I tak mohou vypadat utajené psí množírny. Jejich majitelé zásobují trh levnými psy bez průkazu původu, často přes internet nebo přímo na ulici.
V jihomoravských Velešovicích zachraňuje Lucie Nolová fenky, které opouští množírny. Nolová konstatuje, že některé fenky musí rodit už od půl roku. Když se k ní dostanou, bývají znatelně zanedbané. Mají oční záněty, záněty v uších, kožní problémy.
Fenky také mají strach z lidí. Nemají kontakt s člověkem. Provozovatelé množíren je jen přehazují z klece do klece.
Lucie Nolová se k fenkám dostává, tak, že jí jedna z žen, která je aktivní v komunitě, sdělí emailem určité odlehlé místo a hodinu, kde provozovatelé fenky ponechají a Lucie si je přebere. Mnohdy se k ní ale dostanou i štěňata, slepá, hluchá či špatně nakřížená.
Psi z množíren, také často končí na Klinice chorob psů a koček při Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně. Pavel Schánilec, internista, shrnuje, že nemoci v množírnách spíše postihují štěňata či fenky přímo po porodu, kdy jsou oslabené.
Nejčastěji se jedná o parazitózy, škrkavky, tasemnice. Pokud je zanedbaná výživa, krmí se třeba i syrovým masem, tak mohou připadat v úvahu i toxoplazmóza, neosporóza, tedy onemocnění, která mohou skončit i smrtelně. Anebo mohou vyvolávat poškození dlouhodobé nebo celoživotní, jejichž léčba stojí nemalé částky.
Lucie Nolová, ale shrnuje, že během měsíce se díky pěknému zacházení, kvalitnímu krmení a veterinární péči se může stát ze zuboženého tvora úplně jiný pes, i když určité dozvuky zůstanou po delší dobu.
Petr Schánilec tvrdí, že v mnoha chovech jsou psi drženi v klecích na králíky nebo např. v kozích chlívcích a podobně. Důvodem je zejména, aby měli psi minimální pohyb, aby měli minimální výdej energie, a tím se ušetřilo se na krmeních.
Chovatelé ovšem zájemcům skutečné místo, kde vyrůstalo štěně nebo jeho rodiče neukážou. Psi se také neprodávají na kupní smlouvu.
Schánilec tak tvrdí, že řešení mají v rukou především zákazníci. S nižší poptávkou patrně klesne i nabídka. Veterinární správa má totiž jen omezené možnosti.
Dušan Bill, veterinář krajské veterinární správy Jihomoravského kraje, uznává, že správa neprovádí žádný monitoring, resp. ze zákona tuto možnost postrádá. Správa může zasáhnout, pouze pokud je porušován veterinární zákon a zákon na ochranu zvířat, přičemž zjištění pak správa předává úřadům s rozšířenou působností k tomu, aby chovatele trestaly.
Bill konstatuje, že se téma na legislativní úrovni řeší již dlouho, zejména jde o snahu novelizovat zákon na ochranu zvířat, aby se umožnila lepší kontrola chovů. Mezi další otázky dle něj patří i téma přepravy psů či prosazení centrální evidence psů, která bude evidovat všechny čipované psy.
Dušan Bill shrnuje, že pokoutnou koupí zvířete lidé nejen riskují, že jejich peníze šly do kapsy množitele, ale i to, že si domů odnášejí i vážně nemocného psa, ze kterého se radují jen pár týdnů. Anebo musí vydat vysoké částky za jeho vyléčení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
