Sonda SOHO sleduje srdce Slunce

8. květen 2007

Společná evropsko-americká sluneční sonda SOHO je v provozu už dvanáctým rokem. O tom, že zdaleka nepatří do šrotu, svědčí i nejnovější objev slunečních oscilací. Pokud se objev potvrdí, existuje reálná šance studovat sluneční nitro i vznik naší hvězdy před 4,6 miliardami let.

Sluneční oscilace se prozradí jako nepatrné změny v celkovém pohybu slunečního povrchu. Astronomové tento druh oscilací hledají už od sedmdesátých let minulého století, kdy poprvé zjistili, že sluneční povrch pulzuje.

Pulzační tzv. g-mody jsou řízeny sluneční gravitací a mohou poskytnout informace o hlubokých vrstvách Slunce pod povrchem. Protože naše hvězda není pevná, ale plynná, mohou se části jejího nitra i atmosféry vzhledem ke svému okolí pohybovat. Taková buňka sluneční hmoty může být dvakrát větší než Česká republika, a když se pohne směrem k povrchu, dojde k narušení rovnováhy sil. V tu chvíli si ji sluneční gravitace přitáhne zpět a hmota začne kolísat kolem rovnovážné hodnoty, tedy oscilovat.

Bohužel je skoro nemožné detekovat g-mody u povrchu Slunce, který je na rozdíl od nitra přímo vidět. Vlny se cestou k povrchu silně tlumí. Když k němu dorazí, jsou jen několik metrů veliké. Navíc se podle statistických výpočtů a modelů dostávají k povrchu jen jednou za 2 - 7 hodin. Astronomové tedy stojí před problémem, jak najít těžko změřitelné změny, ke kterým dojde během několika hodin jen jedinkrát.

Na družici SOHO je ale v provozu přístroj GOLF (Global Oscillation at Low Frequency), kterému se možná podařilo projevy pulzačních g-modů odhalit. Namísto hledání jednotlivých oscilací se astronomové vydali po stopách celé série oscilací. Nabízí se tu přirovnání třeba ke klavíru. Představme si Slunce jako klavír, který hraje najednou všechny noty. Našim cílem bude najít zvuk středního "c". Ulehčíme si to a místo hledání jen jednoho "c", začneme hledat "c" ve všech oktávách najednou. Stejně jako v klavíru, jsou i ve Slunci všechna "c" vzájemně frekvenčně svázána. Každou třídu g-modů ve Slunci od sebe dělí 24 minut.

Astronomové se tedy rozhodli hledat právě společné působení všech g-modů. Analyzovali měření přístroje GOLF prováděná v průběhu uplynulých deseti let, hledali v nich signál o periodě 24 minut. A našli ho!

Pro snazší měření se sledují projevy několika oscilací Slunce najednou.

Zatím je to předběžný výsledek, ale pokud se potvrdí, otevírá se nové okno do slunečního nitra. Rychlost otáčení slunečního jádra je dosud velmi nejistá . Pokud se pozorování družice SOHO potvrdí, bude to znamenat, že sluneční jádro se skutečně pohybuje rychleji než povrch. Zjištění rychlosti rotace Slunce je důležité například pro výzkum vzniku sluneční soustavy. Otáčení středu Slunce totiž závisí na rychlosti otáčení původního pracho-plynného mračna, ze kterého naše soustava vznikla.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.