Sociolog: ANO není zcela národně konzervativní. Může mít víc tváří, třeba i sociálně demokratickou

Vstup ANO do nové frakce v Evropském parlamentu byl podle Kosteleckého překvapivý pro řadu aktérů a také pro některé europoslance. O úplný přerod v národně konzervativní stranu se prý ale nejedná.

Čtěte také

Napětí mezi hnutím ANO a vládou je velké. V takové atmosféře racionalita ustupuje do pozadí, říká Pavel

„Na národní úrovni mohou v ANO nastavovat více různých tváří – v různých otázkách hrát konzervativní roli a v jiných zase sociálně demokratickou,“ říká Kostelecký.

Kostelecký připomíná, že ANO nikdy nebylo příliš promigrační a spíše opatrně sledovalo, co si myslí veřejnost a drželo se většiny. V tom se tedy se zbytkem frakce Patriotů pro Evropu hnutí ANO shoduje.

Sociologa ale překvapuje, že se nejsilnější česká strana rozhodla vstoupit do nové frakce, ve které nehraje tak velkou roli. „Nejsilnější je v té frakci francouzské Národní sdružení Marine Le Penové,“ poukazuje Kostelecký.

A ukazuje na výsledky voleb místopředsedů europarlamentu. V těch ostatní frakce zablokovaly všechny snahy Patriotů o zisk křesla a Klára Dostálová (ANO) nebyla zvolena jako místopředsedkyně.

Jak je to u jiných stran? 

Změna politické rodiny v Evropském parlamentu podle Kosteleckého ukazuje to, jak velkou moc má Andrej Babiš ve své straně. V roce 2017 ANO přijalo změnu stanov, která říká, že předseda může zasáhnout do kandidátky i potom, co už byla schválena. „Má tím pádem finální slovo nad podobou kandidátky, což je velice neobvyklé,“ vysvětluje Kostelecký.

Žádná jiná z českých politických stran tuto možnost nemá. „Podobnou pozici má v tomto směru ještě Tomio Okamura v SPD, ale ne tak silnou,“ popisuje Kostelecký.

Čtěte také

Komentátor Fischer: Babiš přestal dělat klasickou politiku. Teď se naladil na vibraci ve společnosti

Na změnu politiky Andreje Babiše někteří europoslanci reagovali tak, že se s hnutím rozešli a fungovali nezávisle. Například Dita Charanzová nebo Martina Dlabajová. Nyní z osobních důvodů nenastoupí do druhého funkčního období Martin Hlaváček, který se mandátu vzdal z osobních důvodů.

„Třeba je ten důvod právě ta změna, to nevíme,“ naznačuje Kostelecký.

Příklad z minulosti

Podobné tendence, jako má Andrej Babiš, bylo možné pozorovat už v minulosti i u dalších českých stran. Miroslav Kalousek se kdysi pokusil domluvit menšinovou vládu s Jiřím Paroubkem a podporou komunistů. „Tehdejší lidovecké osazenstvo se vzbouřilo a Kalousek byl odstraněn z vedení,“ připomíná Kostelecký.

Podle něj Kalousek tohle rozhodnutí nekonzultoval s členskou základnou a to se jí nelíbilo. „Bylo vidět, jak reaguje strana, která má voliče s určitými představami. A co se stane, když se jde mimo ty představy,“ upozorňuje sociolog.

Není ale jisté, jestli členové hnutí ANO mají konkrétní představy a zachovají se stejně jako kdysi lidovci. Nebo je jen podle nich dobré být u toho, když se rozhoduje, dodává Kostelecký.

Má Andrej Babiš šanci dostat se znovu do vlády? Mohlo by se ANO vydat podobnou cestou jako Fidesz Viktora Orbána v Maďarsku? Poslechněte si celou Osobnost Plus, moderuje Barbora Tachecí.