Analytik: Ukrajinci, kteří se narodí teď za války, budou Rusko nenávidět nejvíc. Přišli o dětství
Válka na Ukrajině trvá už přes dva roky a podle analytika a historika Tomáše Řepy z Katedry teorie vojenství Univerzity obrany si jejím rozpoutáním Rusko uškodilo. „Vůči Číně je nyní v silně vazalském vztahu,“ podotýká pro Český rozhlas Plus. A dodává, že si Rusové na dlouhou dobu zavřeli dveře na Západ.
Rusko si útokem na Ukrajinu v roce 2022 zavřelo dveře do společenstva vyspělých zemí, tvrdí Řepa. „Určitým způsobem k Západu vzhlíželi a obchodovali s ním, což jim vydělalo ještě na spoustu let války,“ vysvětluje.
Čtěte také
Tyto ztracené obchodní i kulturní příležitosti bude muset Rusko nahradit jinak. A to pomocí zemí, jako jsou Indie a Čína. „Jenže ty si za to nechají zaplatit. A zvlášť vůči Číně je Rusko v silně vazalském vztahu,“ připomíná Řepa.
Ani po skončení války podle něj už vztahy s Ruskem nebudou nikdy stejné. „Za peníze Západu tu byla vedena válka proti Ukrajině a vlastně i proti Západu,“ zdůrazňuje Řepa. Připomínat to budou také zpravodajské služby.
„Zhmotnila se hrozba, která do roku 2022 nebyla jasně definovatelná, i když se na ni některé země připravovaly,“ podotýká. Začal tím podle něj příběh o novém vnímání Ruska.
Nenávist dvou generací
Řepa odhaduje, že na Ukrajině bude trvat minimálně dvě generace, než se tamní lidé vyrovnají s určitou nenávistí, kterou v nich Rusko způsobilo invazí. „Děti, které se rodí teď, budou Rusko nenávidět nejvíce,“ myslí si.
Právě tihle Ukrajinci totiž budou nenávist k Rusku získávat od svých rodičů a ještě zažijí přímé následky války. „Tyto děti nebudou chápat, proč přišly o dětství,“ upozorňuje s tím, že jsou na to ještě moc malé.
Čtěte také
Nenávist k Rusku a to, jak se jí zbavit, srovnává Řepa s postojem Čechů a Slováků k Němcům po druhé světové válce. „Tehdy to trvalo zhruba do šedesátých let, ale zkomplikoval to rok 1968,“ vysvětluje historik a říká, že určitá nenávist v Češích přetrvává dodnes a najdeme ji hlavně ve starší generaci.
Ani k Západu ale podle něj nebudou mít Ukrajinci jen vřelý vztah. „Dáváme Ukrajině tolik, aby se zvládla ubránit, ale nevede to k zásadní porážce Ruska,“ popisuje Řepa. Právě to může vést k tomu, že Ukrajinci budou zklamaní. Čekali totiž víc.
„My si tu hrůzu neumíme představit. Normálně žijeme dál a oni už třetí rok žijí v permanentním stresu,“ uzavírá.
Jak Západ jedná ohledně války na Ukrajině, je to dost? Nebo může Putin ještě posílit? Poslechněte si celou Osobnost Plus, moderuje Barbora Tachecí.
Související
-
Nejrychlejší způsob, jak Putina donutit k jednání o míru, je na Rusko dál útočit, soudí komentátor
Stále máme jen mlhavou představu, co se děje v Kurské oblasti po nedávném ukrajinském vpádu, a ještě méně toho víme o cílech operace. A jen hádat musí i Rusové.
-
Rusko mohlo být v klíčové době partnerem Západu. Zabránit druhé světové válce šlo, soudí historik
Ve všech totalitních režimech se lidé mění v materiál. „Kdyby diktatura, chtěla dělat pro lidi to nejlepší, museby by zrušit diktaturu,“ říká historik Vít Smetana.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.