Řízená demokracie v Maďarsku a na Slovensku je jako kulatý čtverec. Neexistuje, říká filozof Kroupa

Krize demokracie a nástup extremističtějších stran mají několik důvodů. Dvěma z nich jsou nespokojenost s vládou a špatná ekonomická situace. I to mohlo stát za úspěchem krajní pravice v Durynsku a Sasku. Podle Daniela Kroupy by po německých volbách měla zbystřit i česká vláda.

„Nespokojenost s vládou je normální, zvlášť když vládne dlouho. Navíc když se nedaří řešit problémy, včetně těch, které ta vláda ani řešit nemůže, což běžné voliče nezajímá. Nicméně se obávám, že volby v Durynsku a Sasku signalizují ještě něco horšího než pouhou nespokojenost s vládou. Je to nespokojenost se systémem. Tam zvítězili antisystémové strany,“ je přesvědčený Kroupa v pořadu Osobnost Plus.

Čtěte také

V každé společnosti je část těch, kteří se lépe cítí ve vojenských holínkách. Otázkou je, jak velký mají vliv, říká expert na extremismus

Podle filozofa mají běžní občané demokratických států pocit, že se vládnoucí elity odtrhly od reality a zabývají se věcmi, které je nezajímají, nebo je dokonce uráží.

„Když půjdete do venkovské hospody a posedíte s lidmi, tak zjistíte, že to poslední, co je zajímá, je nějaký spor o homosexuální manželství. A klimatické změně také moc nevěří,“ vysvětluje.

Když tento stav trvá moc dlouho, tak podle Kroupy začne více voličů tíhnout k populistickým nebo extrémistickým stranám. Česká vláda navíc začala vládnout v době několika krizí – uprchlické, ekonomické, války na Ukrajině. To její pozici ještě oslabilo. „Nepovedlo se jí přijít se silnou vizí,“ komentuje Kroupa vládní počínání.

Radikalizace světa

K posunu k extremističtějším stranám dochází aktuálně téměř ve všech demokraciích. Na Západě to podle Kroupy hodně ovlivňuje právě uprchlická krize, která do Česka zatím nestačila dorazit. 

„Spojené státy jsou v těchto procesech většinou napřed. Vidíme, že klasické republikánství téměř zmizelo a stalo se něčím jiným. A u demokratů také posílila radikální levice,“ říká Kroupa.

„Slovensko a Maďarsko už zakládají takzvanou řízenou demokracii, což je kulatý čtverec, protože nic takového neexistuje,“ dodává.

Čtěte také

Martin Fendrych: Český extremismus je pružný. Jeho motivy nejsou cizí ani politikům v parlamentu

Podle Kroupy připomíná aktuální stav demokracie 30. léta 20. století, kdy se demokracie rozestoupila a jevila se jako přežitý systém. Tehdy nastoupily moderní směry fašismus a komunismus. „Za druhé světové války ale přišli silní lídři, kteří dokázali v krizi Západ ubránit,“ říká Kroupa.

Slabost západních lídrů

Aktuální neschopnost západních spojenců rychle reagovat na vzestupující světové aktéry jako Čínu, Indii a popřípadě Rusko s Íránem, vysvětluje Kroupa generací slabých západních politiků, kteří nastoupili po rozpadu Sovětského svazu.

„Zažili jsme silné politiky jako Margaret Thatcherovou, Ronalda Reagana nebo Helmuta Kohla. A po nich přišla generace takových údržbářů, kteří to chtěli brát obchodně. Současné váhání není důsledek demokracie, ale důsledek mentálního nastavení politiků posledních 30 let,“ míní Kroupa.

Podle něj ale stále existují silné státy, které se i přes rozhádanost umí postavit v krizi. Zmiňuje například Polsko nebo Švédsko s Finskem, které se po desetiletích rozhodly prolomit svou neutralitu.

Jak ovlivňuje Čína světový pořádek? Co by měla dělat česká vláda? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus s filozofem a bývalým politikem Danielem Kroupou.