Sněmovna opatrně proti korupci

Známa je také nejjednodušší korupční cesta. O zakázku požádá firma, jak se říká, s neprůhlednou vlastnickou strukturou. Tím se myslí buď společnost, která má sídlo v některém z daňových rájů jako jsou Holandsko nebo Kypr, které trpí takzvanou underground economy, anebo firma se sídlem v Česku, která má však listinné akcie na majitele.

Říká se jim také akcie na doručitele. V obou případech jde o akciové společnosti, u kterých není nikde napsáno, komu patří akcie. Za vlastníka se tak může prohlásit každý, kdo akcie právě předloží.

Tato společnost požádá o veřejnou zakázku a když ji získá, předá příslušná procenta tomu, kdo zmanipuloval veřejnou soutěž. Z pohledu majitelů akciové společnosti mají obě cesty své výhody. Pokud stáhnu peníze za zakázku do daňového ráje, mohu ji vyplatit na zahraniční konto příslušného politika. Pokud peníze získá tuzemská společnost s akciemi na doručitele, je předání peněz mnohem jednodušší.

Anonymní akcie mohou patřit přímo politikovi, který o zakázce rozhodoval, případně se mu můžou půjčit ve chvíli, kdy se rozdělují dividendy. Je to bez velkých starostí, zůstává však otázka, jak dostat peníze za hranice, pokud nechci velkým utrácením vzbudit pozornost v Česku.

Sněmovna dala najevo, že s tím chce něco dělat, a přijala vládní novelu zákona o veřejných zakázkách. Vláda doporučila opatření, která mají otevřít prostor konkurenci ve veřejných soutěžích především změnami při vypisování zakázek. Poslanci k tomu schválili pozměňovací návrh kolegy Jiřího Polanského z ODS, který doporučil, aby o zakázky směly soutěžit jen firmy, které zveřejní své aktuální vlastníky. To se tedy týká společností z daňových rájů a s akciemi na doručitele.
Souhlasili všichni poslanci, kteří se hlasování zúčastnili, ovšem někteří pak byli spokojeni více a někteří méně.

Zcela spokojeni byli členové poslanci ODS a TOP 09, podle kterých schválená norma stačí k tomu, aby se s korupci zatočilo. Podle ministra vnitra Martina Peciny a poslanců z jiných klubů jde jen o první krok ke skutečně účinným opatřením.

Je před volbami a každý může zmíněný spor nejen rozsoudit, ale může podle svého názoru také hlasovat ve volbách.

Co tedy změní schválená novela: pokud bude chtít firma požádat o veřejnou zakázku, musí zveřejnit své vlastníky. Na první pohled je jasné, že tady zbývá velký prostor k úhybným manévrům. Majitel firmy si totiž může najmout tzv. bílého koně, který akcie předloží a bude se tvářit jako podnikatel. Pak si anonymní majitel vezme akcie zpátky. Návrh zákona také výslovně nezakazuje možnost, že o zakázku požádá dcera, jejíž matka bude opět firmou s anonymními vlastníky. Koneckonců se tak děje už dnes, kdy například skoro všechny zakázky Českých drah na nákup kolejových vozidel získávají firmy s jasnými vlastníky, ovšem přes tři čtyři firmy je skutečným majitelem a tedy příjemcem zakázek holandská společnost Appian Machinery.

Proto také poslanci za ČSSD a Stranu zelených navrhli zákon, podle kterého se mají společnosti s akciemi na doručitele prostě zrušit. Argumentují tím, že takové formy obchodních společností jsou v Evropě výjimkou. Pokud seženou dost hlasů ve sněmovně, může být zákaz schválen do poloviny dubna.

Straníci ODS a TOP 09 k tomu však podotýkají: „Pořád předpokládáme, že někdo bude podvádět, ale samozřejmě každý zákon se dá obcházet, každý zákon se dá zneužívat. Proto si spíše myslím, že boj proti podvodům je záležitostí trestního práva. Nemělo by jít o lustraci lidí, kteří se v běžném privátním nebo veřejném procesu snaží zrealizovat jakoukoliv investici,“ řekl například občanský demokrat Tomáš Úlehla.
Z toho je zřejmé, že zmíněné pravicové strany zrušení anonymních akcií nepodpoří v Senátu.

Všechno tedy bude záležet, jak zákonodárci vyhodnotí celkovou situaci. Jde prostě o to, jestli pokládají podnikatele, kteří mají anonymní firmy, za obecně spíše nepoctivé, anebo jestli i jim přiznají presumpci neviny. V případě veřejných zakázek pochopitelně platí presumpce viny a tam by se nemělo o zveřejnění majitele vůbec diskutovat. To koneckonců připouštějí všichni.

Mělo by tedy rozhodnout jiné kritérium. Jde o to, jestli se anonymní firmy zakládají především kvůli korupci. Tady se ale nedá odpovědět. Skutečně prokázat, že většina z nich jsou loupežníci, kteří ve spolupráci se zástupci veřejné sféry neúnosně podražují zakázky respektive perou špinavé peníze, je z principu nemožné. Zkrátka se rozhodne silou.
Člověka přitom pouze napadá, proč vůbec žádat firmy, ať zveřejňují své vlastníky, když jim beztoho předem věříme.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.